BackgroundInactivating mutations of the hypothalamic transcription factor singleminded1 (SIM1) have been shown as a cause of early-onset severe obesity. However, to date, the contribution of SIM1 mutations to the obesity phenotype has only been studied in a few populations. In this study, we screened the functional regions of SIM1 in severely obese children of Slovak and Moravian descent to determine if genetic variants within SIM1 may influence the development of obesity in these populations.MethodsThe SIM1 promoter region, exons and exon-intron boundaries were sequenced in 126 unrelated obese children and adolescents (2–18 years of age) and 41 adult lean controls of Slovak and Moravian origin. Inclusion criteria for the children and adolescents were a body mass index standard deviation score higher than 2 SD for an appropriate age and sex, and obesity onset at less than 5 years of age. The clinical phenotypes of the SIM1 variant carriers were compared with clinical phenotypes of 4 MC4R variant carriers and with 27 unrelated SIM1 and MC4R mutation negative obese controls that were matched for age and gender.ResultsSeven previously described SIM1 variants and one novel heterozygous variant p.D134N were identified. The novel variant was predicted to be pathogenic by 7 in silico software analyses and is located at a highly conserved position of the SIM1 protein. The p.D134N variant was found in an 18 year old female proband (BMI 44.2kg/m2; +7.5 SD), and in 3 obese family members. Regardless of early onset severe obesity, the proband and her brother (age 16 years) did not fulfill the criteria of metabolic syndrome. Moreover, the variant carriers had significantly lower preferences for high sugar (p = 0.02) and low fat, low carbohydrate, high protein (p = 0.02) foods compared to the obese controls.ConclusionsWe have identified a novel SIM1 variant, p.D134N, in 4 obese individuals from a single pedigree which is also associated with lower preference for certain foods.

No abstract

Cílem práce byla analýza genotoxického rizika v MSK a posouzení významu genotoxických faktorů v etiologii nádorových onemocnění prostřednictvím propojení registru profesionálních expozic genotoxickým faktorům s nádorovým registrem a srovnání frekvence zjištěných nádorových onemocnění u osob profesionálně exponovaných genotoxickým faktorům v MSK s výskytem nádorových onemocnění u populace v České republice. Soubor tvořilo 748 osob, u nichž byly k dispozici záznamy o profesionální expozici od roku 2005, které byly alespoň 1x aktualizovány. Nejčastějšími karcinogeny byly polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), konkrétně benzo[a]pyren, benzo[d,e,f]chryzen a cytostatika aplikovaná ve zdravotnických zařízeních. Soubor byl propojen s nádorovým registrem v Ostravě v červnu 2009 a podruhé v červnu 2011. Bylo zjištěno 22 nádorových onemocnění v roce 2009 a 27 nádorových onemocnění v roce 2011. Nebyl zjištěn staticky významný rozdíl ve výskytu nádorových onemocnění (C 00-C 97, D 00-D 09) v daném souboru v letech 1996-2009 a výskytu nádorových onemocnění v populaci České republiky v daných věkových skupinách. V rámci provedených cytogenetických analýz lidských periferních lymfocytů byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,043) v zastoupení případů nádorových onemocnění ve skupinách dle % AB.B. Největší výskyt byl ve skupině s větším výskytem (≥ 4 %) AB.B. Důvody pro relativně nízký výskyt nádorových onemocnění u osob exponovaných genotoxickým látkám mohou být ve snížení expozic genotoxickým látkám v důsledku opatření nařízených hygienickou službou po prokázání zvýšené hodnoty chromozomových aberací v rizikových provozech.

No abstract