Government Debt Financing Sustainability and its Interaction with Quantitative Easinga Case of US, UK and Japan in 2000-2014The paper examines the quantitative easing as a policy contributing to government debt sustainability in the context of government debt cycle. Thus, the emphasis is primarily not put on the rescue of fi nancial system after the collapse of Lehman Brothers. Instead, the attention is paid to a role of central bank as a lender of last resort in government bond markets and quasi-fi scal motivation of the quantitative easing programs. The theoretical part of the analysis defi nes quasi-fi scally motivated QE program, government adjusted net debt position plus its determinants and a rate of debt monetization. Empirical analysis focuses on the case of three large economies -United States, United Kingdom and Japan, empirical defi nition of quasi-fi scally motivated quantitative easing, net debt position of their governments as well as the explanation of signifi cant empirical relationships between its determinants. The paper concludes that the most important factor infl uencing net debt position dynamics is economic growth which cannot be relied on in bust phase of debt cycle. Thus, the decisive role is played by quantitative easing and related interest transmission channel as remaining factor infl uencing dynamics of government fi nancial assets and liabilities.

ÚvodV celé historii lidstva můžeme být svědky cyklického vývoje. Po celá staletí se střídaly doby zlé i příznivé. Za poslední století, ve kterém došlo k silnému hospodářskému rozmachu a bezprecedentnímu růstu životní úrovně, můžeme pozorovat dvě skutečně hluboké a řadu mělkých hospodářských krizí. Zásadní podíl na těchto krizích mají zcela přirozeně fi nanční instituce a poruchy v mechanismu peněžního oběhu.Aby bylo možné určit vliv fi nančních institucí a poruch peněžního oběhu na průběh hospodářského cyklu, je nejprve naprosto nezbytné porozumět třem základním aspektům soudobé úvěrové ekonomiky.Prvním z nich je dluhová podstata současných peněz diskutovaná v první části této práce. Není možné se odvolávat na komoditní podstatu peněz, jakkoli je v akademických kruzích možné debatovat o návratu k takovému systému. 1 Druhým aspektem je rozlišení dvou oddělených oblastí oběhu -bankovních rezerv, jež obíhají uvnitř bankovního sektoru a peněz, které obíhají v ekonomice. S rozlišením těchto dvou kategorií si částečně hlavní proud ekonomie 2 a zejména pak některé alternativní ekonomické školy (rakouská škola) nelámou hlavu, čímž samozřejmě přeceňují úlohu centrální banky a častují ekonomickou vědu tak scestnými pojmy jako "tištění peněz" či "monopol na emisi peněz". Tato problematika je zkoumána ve druhé, třetí a částečně páté části práce.Za třetí oblast můžeme považovat dopady samotného mechanismu peněžního oběhu na reálnou ekonomiku (tj. ekonomiku, ve které se směňují zboží, služby a informace). Autor zde vysvětluje zejména různé příčiny poruch peněžního oběhu, které ve svém důsledku vedou k mělkým či dokonce hlubokým hospodářským krizím. Této zásadní problematice je věnován zbytek práce.Cílem této práce je prostřednictvím bilančního principu analyzovat tři výše zmíněné oblasti a odpovědět, jakým způsobem může být díky poruchám v peněžním oběhu v současném fi nančním systému uveden do pohybu hospodářský výkyv. Autor 1 Touha po návratu ke 100% krytí papírových peněz zlatem je specifi kem zejména některých představitelů rakouské školy. 2 Pojem ekonomie hlavního proudu je široký a ne zcela jednoznačný termín. Z hlediska makroekonomie chápejme názory a pohledy hlavního proudu například učebnici Gregoryho Mankiwa (2001).* Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta (steklacek@seznam.cz).

The pressure on the orthodox mainstream economic theories has increased in hand to hand with application of non-orthodox economic policies during the recently started economic crisis. Thus, after a couple of decades, the economic science once again opens the door for new theories, methodologies and paradigms. This study has three main objectives. The first aim is a general summarization of the cornerstones of the post Keynesian economic methodology. The second aim is a clear demarcation of this heterogeneous theory and neoclassical methodology with ambition to completely alternate this old methodology. And finally, the third aim is to analyze the post Keynesian macroeconomic methodology architecture including its primary scientific method. It is particularly related to the criticism of absence of realism in the neoclassical economy.

ÚvodSmyslem tohoto článku je obecná sumarizace, zhodnocení a vysvětlení smyslu takových legislativních a hospodářsko-politických nástrojů, jejichž realizace v dlouhém období vede ke zmírnění cyklického vývoje v soudobých úvěrových ekonomikách. Motivací analýzy s vyústěním v náměty na vyhlazování hospodářských cyklů je především fakt, že globální ekonomika se nachází ve stavu střídajících se "mělkých a hlubokých" recesí, přičemž zejména hluboké krize přinášejí negativní jevy v podobě dlouhodobé stagnace či poklesu ekonomického růstu a vysoké cyklické nezaměstnanosti, která lze z podstaty jen obtížně řešit aktivní politikou zaměst-nanosti. Autor s ohledem na defi nici úvěrové ekonomiky ztotožňuje v celém textu hospodářské cykly s cykly úvěrovými, jež jsou jednou ze součástí obecné teorie hospodářského cyklu.