Beim Entwässern von KH2AsO4 entsteht KAsO3, das in drei, in verschiedenen Temperaturbereichen stabilen Formen auftritt. Von diesen drei Formen ist bei gewöhnlicher Temperatur die γ‐Form stabil, die β‐Form metastabil, die α‐Form ist nur oberhalb 530° beständig. Aus Mischungen von KH2AsO4 und KH2PO4 bilden sich Kaliumarsenatophosphate, von denen die arsenatreichen in drei Formen existieren, die denen des KAsO3 entsprechen. Die phosphatreichen Kaliumarsenatophosphate kommen ebenfalls in drei Formen vor, nachweisbar durch Thermoanalyse und Debye‐Aufnahmen; sie entsprechen drei Formen (A), (B), (C) des KPO3. Heizkammeraufnahmen zeigen, daß die α‐Form der arsenatreichen K‐Arsenatophosphate wahrscheinlich mit der zwischen 510° und 670° stabilen (B)‐Form des KPO3 isomorph ist. Das γ‐KAsO3 und die arsenatreichen γ‐Arsenatophosphate enthalten hochmolekulare lineare Kettenanionen, wobei in den Arsenatophosphaten die P‐ und As‐Atome statistisch verteilt sind. Das bisher unbekannte Hydrat K2HAsO4 · 3 H2O wird erstmalig hergestellt.

No abstract

Das Silberamidoselenat AgSeO3NH2 wurde durch Umsetzung von Ammoniumamidoselenat NH4SeO3NH2 mit AgClO4 in wasserfreiem Methanol dargestellt. In wäßrigen Lösungen reagieren die Amidoselenate mit Ag+‐Ionen unter leichter Substitution der Wasserstoffatome der Amidogruppe mit Silberatomen. Bei gleichzeitiger Neutralisation der dabei freiwerdenden H+‐Ionen mit Ammoniak oder Alkalilauge wird das Trisilberamidoselenat AgSeO3NAg2 als braunrote explosive Substanz, die in zwei verschiedenen kristallinen Formen auftritt, gebildet. Durch Einwirken von wäßrigem Ammoniak auf dieses Salz entsteht das weißenicht explosive Triammin‐diaquo‐trisilberamidoselent Ag(NH3)SeO3N[Ag(NH3)]2·2H2O, das mit dem entsprechenden Silberamminkomplex der Amidoschwefelsäure isotyp ist. Die Ammoniak‐ und Wassermolekeln in dem Triammin‐diaquo‐trisilberamidoselenat können leicht thermisch oder durch Behandlung mit viel Wasser abgebaut werden, wobei das AgSeO3NAg2 wieder erhalten wird.

L a T E X vs plain. Je to těžké. Já L a T E X (většinou) používám (a to verzi 2.09). Přesto k němu mám spoustu výhrad. Je velice ochuzen tabular, nemá ani zlomek potenciálu \halign'u (jak uděláte \halign to\hsize v L a T E Xu?).. . S environment listem zápasím odjakživa. Ve skipech se prostě nevyznám (a to mám Lamportův manuál!), čas od času tomu chybí \item.. . Občas si musím pomoct tak, že něco vysázím do \box, a ten pak používám pro další operace.. . Při sazbě oboustranného tisku prostě neudržím tiskové zrcadlo (říká se tomu takhle nějak?)-prostě aby mi na průsvitu řádky lícovaly (a byly stejně daleko od sebe atd.)-musí se řešit fůra " gumových" mezer. Je pravda že v L a T E Xu se píše mnohem snáz-ale vylézá z toho celkem nudný sterilní tisk občas okořeněný nekorektním \hskip'em nebo \vskip'em.. . Proti plainu to je krok směrem k Venturám a WordPerfectům-tedy k prefabrikovaným nástrojům, kde rozhodující je, jak si to představoval autor systému. (A neříkejte mi, že to jde změnit. Jde, ale člověk už toho musí umět fakt dost.) Použiji s vaším svolením (nedokonalou) analogii. Když si chci dát večeři, tak si buď skočím do hospody (PageMaker, Ventura), kde si dám to, co mají; nebo si koupím nějaký polotovar a dotvořím v mikrovlnce (L a T E X); anebo si nakoupím suroviny a dám si tu práci, že si uvařím sám (plain). Samozřejmě poslední alternativu zvolím, budu-li mít nějaké hosty, na kterých mi bude fakt záležet. Ale normálně, když o nic nejde, si klidně můžu dát housku se salámem z ubrousku (T602). Doufám, že jsem nikoho neurazil. Donald Knuth-Computer Literacy Bookshops Interview Interview vedený firmou Computer Literacy Bookshop, Inc., dne 7. prosince 1993 * Donald E. Knuth patří podle mnohých do světové špičky v computer science. První tři svazky díla The Art of Computer Programming, které ani za 30 let neztratily na významu, mu přinesly Turingovu cenu ACM v roce 1974 a národní medaili za vědu v roce 1979. Knuth také vyvinul převratné aplikace v počítačové sazbě (T E X a METAFONT) a vývoji software (WEB) a má na svém kontě více než 100 publikací. Nyní, kdy je emeritním profesorem Stanfordovy univerzity, vrhl Knuth opět veškerou svou energii do psaní. Dan Doernberg se jej v tomto rozhovoru z prosince 1993 ptal na to, co v poslední době dělal a na co se můžeme těšit. CLB: Právě jste publikoval knihy jak o systému CWEB, tak i o Stanford GraphBase, dvou oblastech vašeho vlastního výzkumu. Začněme CWEBem, který je spojením jazyka C a T E Xu a slouží k dokumentování programů. Knuth: Systém CWEB je nadstavbou C, a je to zdaleka nejlepší na světě známá programovací metoda. Musím být prostě upřímný a říci, že je to senzační věc. Kniha CWEB System of Structured Documentation je definitivní uživatelskou příručkou a vysvětluje toho víc, než může kdokoliv potřebovat. CLB: Řekl jste, že CWEB zvyšuje řádově produktivitu programátorajak to? Knuth: No, možná ne řádově, možná jen dvojnásobně. Lidé, kteří používali CWEB, zjistili, že píší lepší programy, které jsou přenositelnější, lze je snáze ladit, udržovat.. . a dají se také ...

TIH2PO4 kondensiert thermisch zu wasserunlöslichem hochmolekularem kettenförmigem Polyphosphat (TIPO3)x · H2O, das nur in einer kristallinen Form auftritt. Ein durch Abschrecken der Schmelze des (TIPO3)x · H2O erhaltenes Glas enthält neben Kettenanionen auch kleinere Mengen an ringförmigem Trimeta‐ und Tetrametaphosphat. Als Zwischenprodukte der thermischen Kondensation des TIH2PO4 treten Gemische der einzelnen Glieder der homologen Reihe der sauren Salze TlnH2PnP3n+1 mit Kettenanionen auf, kristallin davon aber nur Tl2H2P2O7 ist dimorph (Umwandlungspunkt: 265°C).