The Ubaid cultural phenomena (6500–4200 BC) of southern Mesopotamia has been used to characterise other archaeological sites in the Arabian Gulf region. The aim of this inquiry is to explore the nature of the interaction between the homeland of the Ubaid and the wider Gulf region. Through the use of a non‐destructive portable X‐ray fluorescence (pXRF) spectrometer, this study seeks to characterise and identify the chemical and mineralogical compositions of the ceramic assemblage from the Bahra 1 site of the As‐Sabbiya region, Kuwait. The chemical results demonstrated that a combination of six trace elements [rubidium (Rb), strontium (Sr), yttrium (Y), zirconium (Zr), niobium (Nb) and barium (Ba)] occur significantly enough to delineate clay‐based artifact groups—local red coarse from Ubaid, while the mineralogical analysis confirms the pXRF result and identifies the source of the raw materials and temper as well. Also, the comparison between the Ubaid and Bronze Age assemblage results suggests that potters used different clay resources within their own regions and/or production techniques.

No abstract

Postmedievální glazovaná keramika byla dosud ve střední Evropě zkoumána jen okrajově. Soubor hrnčiny ze Žiliny, Budatína a Lietavy umožňuje unikátní komparaci písemných pramenů a výsledků archeometrických analýz, které byly provedeny pomocí optické mikroskopie a energiově-disperzní rtg. fluorescenční spektrometrie (ED-XRF). S keramikou byly srovnány vzorky surovin-hlín-ze dvou historicky doložených hliníků (Bytčica, Trnové) a písčitého sedimentu z Váhu. U keramiky byl potvrzen lokální původ. Nádoby staršívrcholně středověké-tradice vykázaly větší regionální odlišnost. Mladší-novověká-keramika byla v regionu distribuována z dílen hrnčířského cechu v Žilině. Vzorek z Trnové-Hrnčiarsky vrch se chemickým složením blíží keramice dvou určených produkčních skupin. Toto zjištění koresponduje s obsahem artikul hrnčířského cechu v Žilině, podle nichž měli hrnčíři jako surovinu využívat hlínu z Trnového a jako ostřivo písek z Váhu. Analyzované křemité glazury jsou vysoce olovnaté, většinou s přídavkem mědi nebo manganu jako pigmentu. Klíčová slova: Žilina-raný novověk-keramika-glazury-přírodovědné analýzy. Archaeometric study of early modern age pottery from northwestern Slovakia (Žilina, Budatín and Lietava

In the absence of wood, bone, and other organics, one possible candidate for determining the age of a site is the radiocarbon (14C) dating of pottery. In central Europe during the Early Neolithic, pottery was ubiquitous and contained substantial quantities of organic temper. However, attempts at the direct dating of organic inclusions raises a lot of methodological issues, especially when several sources of carbon contribute to the resulting radiocarbon age. Hence an alternative approach to dating of the early pottery is necessary. Here, we present a novel method of bulk separation of organic content from the grass-tempered pottery from Santovka (Slovakia). The procedure is based on the consecutive application of three inorganic acids, dissolving clay, silica content, and low molecular or mobile fractions to separate organic inclusions added to the pottery matrix during the formation of vessels. Radiocarbon dates obtained with this method are coherent and produce the shortest time span compared to other pretreatment methods presented in this study. The paired dates of grass-tempered pots with the 14C age of lipids extracted from the same pots point to a difference of 400–600 14C yr, however they are in line with the site’s chronostratigraphic Bayesian model. Grass-tempered pottery from Santovka (Slovakia) is dated to the first half of the 6th millennium cal BC, making it the earliest pottery north of the Danube. It seems feasible that ceramic containers from Santovka were produced by hunter-gatherers, and pottery predated the arrival of farming in the Carpathian region by a couple of centuries.

Abstrakt:Článek se zabývá zpracováním keramických nálezů z obléhací polohy v trati Ohrada u hradu Lichnice (okres Chrudim), která je spojována s obléháním hradu v letech 1428-1429. Soubor tvoří 437 fragmentů kuchyňské a stolní keramiky. V rámci souboru bylo rozpoznáno 10 keramických tříd. Část z nich byla vybrána k identifikaci technologických vlastností a provenience prostřednictvím mikropetrografie. Výsledky byly ověřeny pomocí pXRF. U vybraných fragmentů byla určena teplota výpalu. Vedle kuchyňské a stolní keramiky se studie věnuje nálezům keramiky kamnářské a stavební, které nejsou pro lokalitu tohoto typu zcela běžné. Na vybraných fragmentech dlaždic a kachlů byla rovněž provedena mikropetrografická analýza.Klíčová slova: Lichnice -obléhání -keramika -přírodovědné analýzy -15. století. A pottery series from Ohrada, near the Lichnice castleAbstract: This article discusses the processing of pottery finds from the Ohrada site, near the Lichnice castle (Chrudim district) associated with the siege of the castle in 1428-1429. The series consists of 437 fragments of kitchenware and tableware. Ten ceramic classes were defined within the series. Some of the finds were selected for the identification of technological properties and provenance by means of micropetrography. The results were verified with the use of the pXRF method. Firing temperatures were determined with selected fragments. Apart from kitchenware and tableware, the study focuses on the finds of stove and building ceramics which are not typical of sites of this type. In addition, a micropetrographic analysis was conducted with selected fragments of floor tiles and tiles. Obr. 1a. Plán obléhacího okruhu kolem hradu od A. Sedláčka (podle Sedláček 1900, 39). Na plánu je patrné umístění obléhacího stanoviště jihovýchodně od hradu. Vpravo nahoře ve výřezu plán obléhacího stanoviště. Abb. 1a. Planskizze des Belagerungsrings um die Burg von A. Sedláček (nach Sedláček 1900, 39). Auf der Planskizze ist die Belagerungsstellung südöstlich von der Burg sichtbar. Rechts oben im Ausschnitt Planskizze der Belagerungsstellung. Archaeologia historica 44, 1, 2019, 383-419 Obr. 1b. Geodetické zaměření lokality z roku 1968, autor V. Vokolek. Uloženo v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod, upraveno. Abb. 1b. Geodätische Vermessung der Fundstelle aus dem Jahr 1968, erstellt von V. Vokolek. Aufbewahrt im Museum der Böhmisch-Mährischen Höhe Havlíčkův Brod, bearbeitet. Obr. 2. Geologická mapa okolí Lichnice. Zdroj Geologická mapa 1 : 50 000 České geologické služby, upraveno. Abb. 2. Geologische Karte der Umgebung von Lichnice. Quelle Geologische Karte 1 : 50 000 Tschechischer geologischer Dienst, bearbeitet. Archaeologia historica 44, 1, 2019, 383-419 Obr. 3. Umístění sondy V. Vokolka z roku 1968. Abb. 3. Lage der von V. Vokolek vorgenommenen Sondiergrabung aus dem Jahr 1968. Obr. 4. Situace odkrytá v sondě z roku 1968. Počátek sondy (vzdálenost 0) je v severní části. Dokumentace je uložena v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod, upraveno podle nákresů V. Vokolka. Abb. 4. Bei der Sondiergrab...