Introduction: Considering the high number of acute lymphoblastic leukemia (ALL) and it being the type of cancer with the highest fatality rate among the children, this study seeks to determine the epidemiological description of the clinical and laboratory profiles of patients with ALL.Methods: This research used a descriptive study by using medical data record of patients with ALL. The research variables were gender, age, leukemia history of the patient’s family, nutritional status, symptoms and signs, laboratory examination, ALL subtypes, risk factors, and result outcomes. All data presented descriptively.Results: From a total of 50 patients, 54 % of them were male aged 1,5 – 10 years old. 84% of the patients’ family had no medical record related to leukemia. 42% of the patient malnutrition. Pale (78%), fever (64%), pain (32%), hepatomegaly (38%), lymphadenopathy (28%), splenomegaly (26%), patients with anemia (82%), leukocytosis (38%), thrombocytopenia (54%). The highest types were ALL–LI (68%), SR-ALL (54%), and remission outcome reached 82%.Conclusion: Insidence higher in male, aged 1,5 – 10 years old, malnourished at the start of the diagnosis. Most of the patients’ family had no medical history of leukemia. Symptoms and medical signs mostly appeared were pale, fever, and bone/joint pain. The physical examination showed hepatomegaly, lymphadenopathy, and splenomegaly and laboratory first test showed the patients had anemia, leukocytosis, and thrombocytopenia.
Výzkum zaměřený na léčbu onemocnění COVID-19 vedl k použití hydroxychlorochinu (HCQ) jako jedné z možností léčby. Účinnost HCQ lze zvýšit jeho podáváním v kombinaci s azitromycinem (AZM). Hydroxychlorochin však může spouštět arytmie v podobě prodloužení intervalu QT. Přidání AZM k HCQ by rovněž mohlo zvýšit riziko prodloužení intervalu QT. Protože mechanismus účinku těchto látek stále není přesně znám, je naprosto nezbytné provést systematický přehled výsledků dosavadního výzkumu. Cílem předložené studie bylo porovnat incidenci prodloužení intervalu QT u pacientů s onemocněním COVID-19 léčených podáváním HCQ a pacientů s kombinací HCQ-AZM. Uspořádáním se jednalo o komparativní studii dvou samostatných skupin pacientů. Údaje byly shromažďovány z časopisů publikovaných online v období od ledna do července 2020, v nichž se srovnávala incidence prodloužení intervalu QT u pacientů s onemocněním COVID-19 léčených buď HCQ samotným, nebo kombinací HCQ-AZM; články byly následně zařazeny do systematického přehledu. Bylo nalezeno pět studií splňujících zadaná kritéria; výsledný vzorek zahrnoval 477 osob ve Francii a v USA. Údaje byly následně zpracovány formou deskriptivní a statistické analýzy. Statistická analýza se prováděla pomocí fi xního modelu s použitím poolovaných údajů. Analýza nenalezla žádný statisticky významný rozdíl ve výskytu prodloužení intervalu QT mezi skupinami pacientů s onemocněním COVID-19 léčenými podáváním buď pouze HCQ, nebo kombinací HCQ-AZM (OR 1,294; 95% CI 0,707-2,370).
scite is a Brooklyn-based organization that helps researchers better discover and understand research articles through Smart Citations–citations that display the context of the citation and describe whether the article provides supporting or contrasting evidence. scite is used by students and researchers from around the world and is funded in part by the National Science Foundation and the National Institute on Drug Abuse of the National Institutes of Health.
customersupport@researchsolutions.com
10624 S. Eastern Ave., Ste. A-614
Henderson, NV 89052, USA
This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.
Copyright © 2025 scite LLC. All rights reserved.
Made with 💙 for researchers
Part of the Research Solutions Family.