The purpose of this paper is to investigate the degree of use of strategic management accounting (SMA) techniques and the main factors affecting this in the Czech Republic. In order to achieve such an understanding, we apply a quantitative approach, rooted in contingency theory, including descriptive statistics, correlation analysis and regression analysis. The most intensivelyused SMA techniques are strategic planning and budgeting, customer accounting, and target costing. The least-used are integrated performance measurement systems, strategic pricing and activity-based costing. Our respondents indicated that they expect an increase in the use of all SMA techniques over the next 3 years. Regression analysis confirms that the implementation of differentiation strategy (as opposed to cost leadership strategy) has a statistically significant and positive influence on SMA use. The findings of this study contribute to the better theoretical understanding of the contingent factors influencing the use of SMA techniques.

This paper analyses some reasons why strategic management accounting was not widely accepted. After initial boom of strategic management accounting there is stagnation in recent year. Application of strategic management accounting in practice does not exceed pilot case study. Strategic management accounting lessons are not commonly included in educational programs. Finally researches on strategic management accounting have only limited results. Paper is based on literature review and empirical research.

No abstract

IntroductionIt is apparent that one of the problem areas which has changed in its qualitative substance is the how companies are managed, including the instruments and methods used. Although it is not easy to generalise the most important general tendencies which are characteristic for this development, in our opinion they are the following:  approaching company management as a system which connects organization, planning, control, decision making, motivation and information functions;  developing it on a multi-dimensional view of the entrepreneurial process leads to an ever stronger integration of all the relevant aspects of its management: not only of strategic but also tactical and operational perspectives, product, responsibility, activity based, customer and territorially oriented sections also and its financial and non-financial sides; and  the interdependence of each of the above sections then influenced by the emphasis placed on the need for an interdisciplinary view of the managed entity. Also changes in the business environment and global crisis (leading to the recognition of how important for the companies' success the quality of their financial management is) manifests itself in the growing pressure for competence of professional accountants. All these changes have the impact on the work of controllers and managerial accountants. This pressure is apparent in many regards. It is demonstrated especially by:  newly formulated requirements of companies which are generalized in textbooks and other outcomes from academia in which the ability and necessity of qualitative changes in the work of these experts have been stressed;  the reactions of universities and economically oriented professional bodies which feel the necessity to implement these requirements into business schools' and uni- The article has been developed as one of the outcomes of the IGA project no. F1/4/2012 The impact of business environment changes on the professional competence of company controllers and in the frame of institutional support of science, no. VŠE IP100040. versity curricula and into the initial certification systems of professional competence development. confirms the significant role of quality financial management in the changing environment which is influenced by the following tendencies: the inter-disciplinary nature of company management, emphasizing its strategic perspective, its multidimensionality, and the integration of all substantial aspects of purposive business management including inter-relationships (but also divergence) between the user and processing areas of quality information systems (Simons, 2004;Parker, 2002;Merchant, 2003). This situation has a significant impact not only on the substance of the company management control system, including its information support (Carruth, 2004), but also on the professional education, skills, experience and ethical values and attitudes of financial managers.In this regard, some authors devote special attention to controllers or managerial accountants. For examp...

ÚvodStále rostoucí požadavky na manažerské účetnictví ve vztahu k environmentálním a sociálním otázkám se projevují i v kalkulacích nákladů a zisku. Kalkulace nákladů je základním předpokladem pro hodnocení přínosu výkonu, tento přínos tradiční manažerské účetnictví posuzuje na základě marží a zisků výkonů; tato kritéria nabývají různých modifikací a vyjádření ve vztahu k úlohám, které se mají řešit. Na druhé straně většinou vycházejí pouze z nákladů a výnosů vyjadřovaných v účetnictví, a to ve finančním, hodnotovém a ekonomickém pojetí. Přitom je třeba si uvědomit, že nelze přínos výkonu posuzovat výhradně na bázi ekonomických kritérií, ale je třeba brát v úvahu i tzv. environmentální a sociální náklady a přínosy. Cílem toho článku je navrhnout rozšířený koncept kalkulace nákladů produktu, který bude vedle ekonomických kategorií obsahovat i environmentální aspekty. Inspirací pro tento koncept je environmentální pojetí nákladů a kalkulace životního cyklu výkonu. Pojetí nákladůPřínos produktu vychází z porovnání obětovaných zdrojů -nákladů a získaného prospěchu -výnosů. Složitost vyjádření a ocenění spotřeby obětovaných zdrojů a získaného prospěchu se projevila v existence několika různých pojetí nákladů, výnosů a zisku. V literatuře (Král, 2006) se zpravidla rozlišuje finanční, hodnotové a ekonomické pojetí nákladů a zisku.Finanční pojetí chápe náklady, jako spotřebu ekonomických zdrojů, které souvisejí s reálným tokem peněz, který může probíhat bezprostředně při spotřebě ekonomických zdrojů (proběhl v minulosti či proběhne v budoucnosti), a předpokládá ocenění ekonomických zdrojů ve skutečných (historických) pořizovacích cenách.Obdobně je i zisk podložen reálnými peněžními toky a ve své podstatě představuje rozdíl mezi oceněním zdrojů vynaložených na výkony v historických cenách a oceněním výkonů z pohledu odběratelů.Toto pojetí nákladů a výnosů zisku se využívá především ve vyjádření nákladů, výnosů a zisku pro externí uživatele tzn. ve finančním účetnictví. Naopak není vhodné pro řízení a rozhodování, neboť nemusí vždy odrážet reálné podmínky, za kterých podnikatelská činnost probíhá.