This paper explores the application of quick, simple and low-cost procedures for data collection in commercial-driven 'salvage' archaeology. In large-scale cemetery contexts, the collection of a meaningful data set is often under extreme time and cost constraints. This requires the application of tailored field techniques and interdisciplinary collaboration between archaeologists, anthropologists and developers in order to maximise results. The authors examine procedures recently utilised to document and preserve skeletal data in three post-mediaeval cemeteries in Prague, and evaluate their efficacy.

No abstract

No abstract

První listopadový týden hostila novostavba berlínského Humboldtova fóra již jedenáctou konferenci mezinárodní skupiny pro výzkum hudby v archeologii (International Study Group on Music Archaeology 1 ). Vzhledem ke koronavirovým omezením byla konference pořádána jako hybridní událost, některé části (workshopy, večerní koncerty) však nebyly vysílány online. Naprostá většina z přibližně 50 účastníků byla přítomna osobně, neboť společenský rozměr je nezastupitelnou a neopominutelnou součástí tohoto druhu setkávání. V případě sdílení a prezentace audiálního a akustického výzkumu (včetně hmotných rekonstrukcí nástrojů, ale i technik hry či zpěvu) jsou osobní kontakt a účast o to méně nahraditelné. Od poslední větší konference věnované archeologii zvuku a hudby navíc uběhly již čtyři roky (Chroustovský 2017).Konference sestávala z 15 odborných sekcí zahrnujících celkem 47 příspěvků (včetně pěti posterů). 2 Vzhledem k převaze evropských badatelů zůstávalo těžiště zájmu na našem kontinentu, přesto byl geografický záběr příspěvků značný (jižní a střední Amerika, severní Afrika, Čína, Japonsko, Sumatra). Chronologický rozsah neměl hranice žádné, a příspěvky se tak rozpínaly od nejstarších mladopaleolitických nálezů až po nedávné či současné etnoarcheologické výzkumy.Po úvodních slovech pořadatelů (S. Hagel, L.-Ch. Koch, M. Mengel, D. Shehata) otevřela konferenci sekce Trends in music archaeology, v jejímž rámci byly nastíněny současné výzkumné projekty v Číně (F. Jiànjūn, laboratorní rekonstrukce a experimentování), v Jižní Americe (J. Peréz de Arce, zejména poznatky na základě etnografických výzkumů společností žijících v Andách) a v Evropě (A. Gruszczyńska-Ziólkowska, polský projekt Archeologiczne instrumenty muzycne w polskich zbiorach muzealnych).Tradiční jádro konference tvořily sekce věnované jednotlivým kategoriím hudebních nástrojů, z nichž nejčetněji byly zastoupeny dechové (osm) a samozvučné (sedm). Široké spektrum dechových nástrojů prezentovaly zejména nejstarší paleolitické flétny z oblasti švábské Jury (S.

No abstract