Environmental extremes and climatic variability have enhanced the changes in numerous plant stressors. Researchers have been working to improve “major” crops for several decades to make them more adaptable and tolerant to environmental stresses. However, neglected and underutilized crop species that have the potential to ensure food and nutritional security for the ever-growing global population have received little or no research attention. Quinoa is one of these crops. It is a pseudocereal, considered a rich and balanced food resource due to its protein content and protein quality, high mineral content, and health benefits. This review provides currently available information on the genetic resources of quinoa and their quality in terms of variability of economically important traits such as yield, and the content of bioactive compounds, such as protein and amino acid composition. The influence of variety and environmental conditions on selected traits is also discussed. The various types of nutrients present in the different varieties form the basis and are key for future breeding efforts and for efficient, healthy, and sustainable food production.

Quinoa displays huge genetic variability and adaptability to distinct climatic conditions. Quinoa seeds are a good source of nutrients; however, the overall nutritional composition and nutrient content is influenced by numerous factors. This study focused on the nutritional and morphologic evaluation of various quinoa genotypes grown in the Czech Republic. Significant differences between years were observed for morphological traits (plant height, inflorescence length, weight of thousand seeds). The weather conditions in the year 2018 were favorable for all the morphological traits. The protein content of quinoa accessions ranged between 13.44 and 20.01% and it was positively correlated to mauritianin. Total phenolic content varied greatly from year to year, while the antioxidant activity remained relatively stable. The most abundant phenolic compounds were the flavonoids miquelianin, rutin, and isoquercetin. Isoquercetin, quercetin, and N-feruoloyl octopamine showed the highest stability under variable weather conditions in the analyzed years. A total of six compounds were detected and quantified in quinoa for the first time. Most varieties performed well under Central European conditions and can be considered a good source of nutrients and bioactive compounds. These data can be used as a source of information for plant breeders aiming to improve the quality traits of quinoa.

(24-32 Brno) ÚvodSpodnobadenské sedimenty představují v Brně a jeho nejbližším okolí nejrozsáhlejší a nejmocnější z miocenních sedimentů karpatské předhlubně (Krystek 1982).V roce 2015 byl v rámci projektu České geologické služby s názvem "Rebilance zásob podzemních vod" odvrtán vrt (N 49°12'56'', E 16°36'45'') s označením 2241_B Brno-Černá Pole. Pozice vrtu je znázorněna na obrázku 1. Vrt dosáhl hloubky 361 m, přičemž v metráži 20-236 m protnul spodnobadenské sedimenty karpatské předhlub-ně (Tomanová Petrová et al. 2015). Vzhledem k téměř kontinuálnímu vrtnému jádru se tak naskytla ojedinělá možnost detailněji zhodnotit sled těchto sedimentů v zá-jmové oblasti. Spodnobadenské sedimenty zde vystupují ve dvou naprosto dominantních a výrazně odlišných litofaciích -tj. jako vápnité prachovité jíly (tzv. tégly -metráž 20 až 167 m) a štěrkovité písky až písčité štěrky (tzv. brněnské písky -metráž 167-236 m). Detailnější vnitřní členění těchto dvou litofacií tradičně naráží na nutnost využití časově náročných paleontologických, petrologických a geochemických technik. Předložený příspěvek představuje možnost využití gamaspektrometrie, která se jeví jako relativně rychlá a finančně nenáročná metoda ke studiu monotónních sedimentárních sekvencí. Geologická situace zájmové oblastiVrtem 2241_B Brno-Černá Pole byly zastiženy sedimenty kvartéru, spodnobadenské sedimenty karpatské předhlubně, sedimenty paleogénu nesvačilského příkopu a horniny brněnského masivu.Karpatská předhlubeň na Moravě je součástí periferních alpsko-karpatských pánví v předpolí flyšových jednotek. Dnes zabírá větší části moravských úvalů, Vyš-kovské a Moravské brány, Ostravsko, Opavsko a pokračuje