Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo porovnání efektivity badatelsky orientované výuky (IBSE) a klasických laboratorních prací, při kterých žáci pracují podle návodu od učitele,v rámci vybraných témat z fyziologie člověka. Tento příspěvek prezentuje výsledky studie sledující vliv IBSE na znalosti a dovednosti žáků na základní škole a žáků nižšího cykluvíceletého gymnázia. K měření úrovně znalostí a dovedností byl použit pretest a dva posttesty. Byl zjištěn statisticky průkazný efekt typu výuky u žáků gymnázia na rozdílod žáků na základní škole. IBSE mělo pozitivní vliv u žáků nižšího cyklu osmiletého gymnázia, kteří se signifikantně zlepšili zejména v dovednostní části testu.

Cílem prezentované studie bylo zjistit, jaké jsou pohledy aktérů vzdělávací­ho procesu na distanční výuku, která byla plošně zavedena ve spojitosti s epidemií ko­ronaviru. Za tímto účelem byl připraven vlastní dotazník, který byl následně distribu­ován učitelům, rodičům a žákům vybrané základní školy v Jihočeském kraji. Celkem bylo od všech skupin respondentů prostřednictvím Google Forms získáno 522 do­tazníků (29 od učitelů, 255 od rodičů a 238 od žáků). Bylo zjišťováno, jakým způso­bem je zajištěna komunikace mezi jednotlivými skupinami respondentů, kolik času jim zabere příprava, plnění a kontrola zadaných úkolů, které předměty vnímají žáci jako nejobtížnější, ale zjišťován byl i subjektivní pohled všech skupin respondentů na distanční výuku. Ukázalo se, že na sledované škole bylo díky technickému zajištění zapojení žáků kompletní. Problémem však byla míra jejich zapojení a celková aktivita v distanční výuce. Učitelé pro komunikaci se žáky i rodiči používali různé platfor­my a aplikace, což se pro dlouhodobější řešení distanční výuky jeví jako nevhodné. Jako další riziko pro úspěšnou realizaci distanční výuky se jednoznačně jeví absence metodické podpory pro rodiče žáků. Ačkoliv vzhledem k náhlosti situace spolupráce na dané škole probíhala téměř bez obtíží, realizovaná sonda odkrývá oblasti, na které by se mohl zaměřit další pedagogický výzkum.

No abstract

No abstract

The main objective of this study is to evaluate the efficacy of inquiry-based science education in Human biology lessons at the university level and compare this efficacy with traditional laboratory works using "cookbook" manuals written by teachers. Pre-tests and post-tests were used to measure the level of students' knowledge and scientific skills before the set of laboratory works and after. By knowledge, we understand the content knowledge of Human physiology, e.g., understanding of terms and phenomena, and by scientific skills, we understand operations students need to know to be able to design their own experiments, interpret their findings and set final conclusions. Biology major (N = 53) and non-biology major (N = 115) students of the University were involved in this study. They attended a one-term course and were divided into two groups, an experimental one (N = 98) with an inquiry-based science education (IBSE) approach and a control group (N = 70) based on traditional laboratory works where students follow step-by-step the instructions by the teacher.We found that IBSE led to a similar or slightly higher acquirement of knowledge in comparison to traditional labs, but this effect was not statistically different. A significant change was found in relation to the level of new skills acquirement of students where students from the experimental group with IBSE approach achieved better results. We also compared efficacy among non-biology and biology major students and no differences in IBSE efficacy based on the type of the study programme were found there.