MOJŽÍŠ A SVĚT IDEJÍ Poznání dané podle Filóna Alexandrijského izraelskému králi, zákonodárci, veleknězi a prorokovi Markéta Dudziková V díle židovského myslitele Filóna Alexandrijského se nachází nejstarší nám dochovaná podoba nauky o platónských idejích jako božských myšlenkách neboli obsazích božského intelektu, podle nichž bůh stvořil svět. 1 Dodnes se mezi badateli vedou spory o to, zda tato nauka pochází od Filóna a z alexandrijské židovské filosofie a teprve následně byla přijata nežidovskými filosofy (což by byl doklad významného vlivu židovského myšlení na vývoj platonismu), 2 nebo zda se objevila ve středním platonismu již dříve, nezávisle na Filónovi a židovské interpretaci Písma, byť je výslovně doložena až u něho a pozdějších autorů. 3 Jako pravděpodobnější se jeví druhá varianta: již před Filónem byl zřejmě svět idejí, který je v Platónově dialogu Timaios popsán jako nezávislý 1

Cesta k antické filosofii M. D.: V rámci dějin filosofie je Váš záběr velmi široký, přesto se alespoň z Vašeho universitního působení jak dříve v Praze, tak nyní ve švýcarském Fribourgu zdá, že Vaší hlavní specializací je antická filosofie. Je to spíš shoda okolností (z nichž jednou je třeba i Váš dlouhodobý zájem o staré jazyky), nebo se dá také říci, že je Vám antické myšlení v něčem blízké, že považujete jeho zkoumání za zvlášť důležité? F. K.: Pouhá shoda okolností to není. Je pravda, že mě od počátku zajímala jak filosofie, tak staré jazyky. Ale začínal jsem s filosofií moderní-v té době současnou, což dnes už je vlastně historie. Relativně dlouho jsem pak dělal současnou filosofii a částečně nezávisle na tom se učil staré jazyky, a to nejprve sanskrt. Asi tak pět let-na gymnáziu a po něm-jsem se zabýval studiem tehdy ještě ne zcela z módy vyšlé fenomenologie, počínaje Husserlem až po tehdy současně publikující autory. Do soustavného čtení antických autorů jsem se pustil až v době, kdy jsem začal studovat klasickou filologii. A dosti mne to zaujalo. Viděl jsem v tom na jedné straně určité východisko ze současné filosofie, o níž se mi zdálo, že nikam neústí. Na druhé straně jsem si všímal určité afinity mezi antickou filosofií, zejména antickou metafyzikou, a Husserlem, který je nakonec také metafyzik. Od studia fenomenologie, protože v tom jsme byli od našich učitelů vychovaní, jsem přešel ke studiu antických autorů, ke kterému nás někteří z těch učitelů také vedli. M. D.: Kdo byli Vaši učitelé? Ve filosofii byli moji učitelé nejprve zejména Daniel Kroupa, který s námi probíral Husserla, a Petr Rezek. Ten s námi původně také dělal Husserla (Logická zkoumání), ale zároveň v té době, v první polo

Philo of Alexandria wrote about what it meant to be a 'friend of God' in relation to key biblical figures. This article explores to what extent Philo's understanding of the human relationship to God was inspired by the Greek concept of friendship based on the equal reciprocation of similar goods. It also addresses the complexity of Philo's view of such a relationship and the notion that to become a friend of God is to realise an ideal state of being. I will also illustrate Philo's influence on early Christian authors Clement of Alexandria and Gregory of Nyssa.

Niehoffová užívá označení "druhá sofistika" v širším smyslu a zařazuje do ní např. i Plútarcha.