ÚvodI když je termín konkurenceschopnost v ekonomických diskusích často používaným a klíčovým pojmem, jeho jednoznačně akceptovatelné vymezení vlastně neexistuje. Na konkurenceschopnost lze nahlížet z různých úhlů pohledu -lze ji sledovat na úrovni jednotlivých tržních subjektů, na úrovni odvětví či regionů i na úrovni národních států či světových regionů, lze ji chápat absolutně či relativně, jako aktuální stav (statický pohled) nebo jako dynamický proces.V současnosti je při defi nování konkurenceschopnosti na makroúrovni akcentována vazba na mikroekonomický základ pojmu -tj. schopnost země proniknout na zahranič-ní trhy a realizovat komparativní výhody z mezinárodní směny (Žák a kol., 2002, s. 381). Akceptovatelné defi nice makroekonomické konkurenceschopnosti zdůrazňují její udrži-telnost a jsou proto úzce spojeny s blahobytem obyvatelstva, tj. především s životní úrovní a zaměstnaností obyvatel dané země. V tomto článku se zaměříme na dva úhly pohledu na pojem konkurenceschopnost: mikroekonomický (konkurenceschopnost fi rmy), a makroekonomický (národní konkurenceschopnost, resp. konkurenceschopnost ekonomiky)1 -a to jak v teoretické, tak i v aplikační rovině. V první kapitole

The first objective of this paper is to briefly describe and compare the methodology of the two best known international rankings of competitiveness (World Competitiveness Yearbook and The Global Competitiveness Report). The method of construction of these scoreboards (proportion of hard and soft data, form of their aggregation, choice of respondents, etc.) does not make it possible to find a satisfactory answer to the question whether national competitiveness is objectively measurable. The second goal of this paper is to analyse the V4 results in these rankings. According to the GCR all the V4 are most successful in indicators called Efficiency enhancers. The low trust in the political representation and its activities is typical for the V4 countries. This negative attitude is projected into negative evaluation of the quality of public institutions and public administration.

ÚvodRozsáhlá odborná diskuse týkající se otázky v titulku tohoto článku svědčí o tom, že interpretační omezení spojená s tím, jaká úloha je přisuzována ukazateli hrubý domácí produkt (primárně ukazatel vypovídající o produktivní činnosti), jsou stále význam-nějším problémem při komplexním hodnocení výkonnosti jednotlivých ekonomik -zejména v podmínkách internacionalizace a globalizace. Hrubý domácí produkt je souhrnným makroekonomickým agregátem, který zachycuje hodnotu zboží a služeb vyrobených, resp. poskytnutých na daném území (v určitém časovém rozmezí) a je považován za nejsouhrnnější agregát výroby. Zároveň je HDP používán jako ukazatel ekonomické prosperity, také jako ukazatel sociálního pokroku a je rovněž důležitým indikátorem při hodnocení dlouhodobé konkurenceschopnosti ekonomik. Vzhledem k tomu, že konstrukce ukazatele HDP neumožňuje sledovat např. kvalitu populace, změny životního prostředí či změny v zásobách neobnovitelných přírodních zdrojů, je nutné respektovat jeho defi nici (jedná se o makroekonomický agregát, jehož cílem je odhadnout hodnotu plynoucí z produktivní činnosti na ekonomickém území) a hledat indikátory, které by umožnily komplexněji hodnotit nejen ekonomickou výkonnost, ale i její sociální a ekologické aspekty. Ekonomická teorie v této souvislosti používá termín blahobyt. V poslední době nejznámějším a také nejdiskutovanějším počinem, který měl přispět k nalezení objektivnějšího ukazatele, bylo ustanovení meziná-rodní komise pro měření ekonomického výkonu a sociálního pokroku (komise měla

This paper presents a statistical analysis of the relationship between economic performance and competitiveness indicators to address the question of the extent to which competitiveness indicators provideuseful information when assessing economic performance. The analysis was performed on various examples of African economies. The possible relationships between economic performance and competitiveness indicators were examined by extending a basic relationship between economic performance per capita and investment by competitiveness indicators. The models were estimated by means of an Arellano-Bond estimator. The authors detected many statistically significant relationships between economic performance and competitiveness indicators in the cases of both the whole sample and specifically middle-income economies. However, in the case of low-income economies there are no discernible relationships between economic performance and the information included in the competitiveness indicators. The paper contributes to the analysis of the economic performance of African economies, for which the empirical evaluation of possible links between economic performance and competitiveness indicators is altogether missing.

Humanitarian workers operate in complex environments with various challenges and demanding working conditions. These challenges put aid workers in a range of risks and under the pressure. However, human resources are crucial for success of humanitarian operations in general. At the same time, each humanitarian operation is reliant on logistics and logistics activities are always connected with logistic staff. Understanding what motivates logisticians to join the humanitarian sector is essential information for humanitarian organizations and for recruiters within. Also, knowing which factors influence motivation and job satisfaction of humanitarian logisticians could help the organizations to struggle with the extremely turnover they have to face. Up to this moment, needed skills and the performance of humanitarian logisticians were examined. Also, the motivators of humanitarian workers are covered in previous research. Therefore, the additional aim of this research is to extend the knowledge about the human resources in humanitarian sector as well.