No abstract

Deflation and Economic Crisis: Central Banks' Rhetoric vs. Economic LiteratureThe aim of this paper is to show that the current anti-deflationary rhetoric of central banks lacks adequate support from the economic literature. Based on pure theory, there might be both positive and negative effects of deflation on economic development. The historical record is, if anything, also ambiguous. As recent literature reveals, a substantial number of deflationary periods were accompanied by robust economic growth. The two frequently mentioned examples of dismal deflationary periods -the Great Depression in the United States and the lost decades in Japan -seem to be exceptions. Taking into account the arguments presented in this paper, we argue that central banks should revise their communication strategy. If there is a need to defend easy monetary policy, the main argument should be based, dominantly, on the divergence of forecasted inflation from the inflation target, with a much lesser emphasis on the need to avoid the allegedly destructive effect of deflation.

Ekonomická krize datující svůj počátek k roku 2007 aspiruje dle Bernankeho (2010) na vůbec nejvážnější krizi v celé moderní historii. Zasloužila si to jak svým globálním rozměrem, tak dalekosáhlými důsledky pro fi nanční trhy. Je určitým paradoxem, že právě takto skončilo období předchozích dvou dekád, jež si díky všeobecnému poklesu volatility hlavních makroekonomických veličin získalo označení "Great Moderation". 1Pro ekonomy představují události posledních několika let přirozený impulz k oživení debaty o původu a podstatě hospodářských fl uktuací.Jednou z neortodoxních teorií, která pomalu získává ztracenou pozornost, je rakouská teorie hospodářského cyklu (Austrian Business Cycle Theory, dále jen "ABCT").2 Rostoucímu zájmu o ABCT přispívá přibývající kritika autorů z širokého akademického spektra směrem k expanzivní měnové politice centrálních bank (Tempelman, 2010). 3 ABCT disponuje originálním transmisním mechanismem vedoucím od monetárních šoků k nerovnovážným změnám v kapitálové struktuře ekonomiky, které nevyhnutelně končí korekcí spojenou s hospodářským poklesem. ABCT zároveň představuje relevantní odpověď na současnou kritiku Schularicka a Taylora (2012) či Reinhartové a Rogoffa (2013), kteří upozorňují na nedostatečnou pozornost věnovanou úvěrovým agregátům. 4 Klíčovým kanálem rakouské transmise je totiž právě úvěrový trh. 5 ABCT zároveň zapadá do empirických poznatků Kydlanda a Prescotta (1990), neboť dokáže vysvětlit silnou procykličnost fi xních investic i širších peněžních agregátů, aniž by se při tom jakkoliv opírala o pohyby cenové hladiny.

No abstract