IntroductionPrimary cardiac tumors are uncommon during infancy and childhood. Myxomas originating from the right ventricle are even less common in pediatric patients.Case presentationHere we describe a case of an 11-year-old Tunisian boy who was referred for syncope. Transthoracic echocardiography revealed a large mobile mass attached to his right ventricle, obstructing his right ventricular outflow tract. Complete surgical excision of the mass with preservation of the pulmonary valve was performed. The diagnosis of myxoma was histologically confirmed.ConclusionCardiac myxomas located in the right ventricular outflow tract are rare and can present unusual diagnostic and therapeutic challenges.

IntroductionAnomalous origin of the left coronary artery from the pulmonary artery is a rare congenital anomaly and one of the causes of myocardial ischemia. The usual clinical course is severe left-sided heart failure and mitral valve insufficiency presenting during the first months of life.Case presentationWe report the case of a 6-month-old Tunisian girl who presented with dilated cardiomyopathy. Echocardiography suspected anomalous origin of the left coronary artery. The definitive diagnosis of anomalous origin of the left coronary artery from the pulmonary artery was reached by multislice computed tomography and coronary angiography.ConclusionIn cases of dilated cardiomyopathy, anomalous origin of the left coronary artery from the pulmonary artery syndrome has to be kept in mind as a surgically correctable cause.

Cardiac hemangiomas are benign tumors with an unpredictable natural history. Surgical resection is the treatment of choice; however, conservative management can be an alternative in some patients. We report a case of a left-sided cardiac hemangioma that we managed conservatively for 11 years without obvious major complications in the patient, an adult woman.

IntroductionCongenital coronary artery fistula is a rare anomaly that may cause angina, atrial fibrillation, endocarditis, aneurysmal dilation and myocardial infarction. Both spontaneous regression and life-threatening complications have been described. Treatment can be conservative, surgical or more recently through transcatheter closure.Case presentationWe report the case of a 27-year-old Tunisian man with a large coronary artery fistula from the left anterior descending artery to the right ventricle associated with pulmonary stenosis. This patient underwent a successful transcatheter closure of his coronary artery fistula followed by pulmonary dilatation and had an uneventful recovery after treatment.ConclusionsTranscatheter closure of a congenital coronary artery fistula is feasible and should be considered in carefully selected patients. Recanalization of the treated coronary fistula can occur, so follow-up angiography or other imaging modality should be performed in these patients.

Termínem stresová (takotsubo) kardiomyopatie se označuje přechodná dysfunkce levé komory s poruchou kinetiky její stěny; tento stav připomíná infarkt myokardu bez akutní formy ischemické choroby srdeční. I když patofyziologie tohoto postižení zatím nebyla zcela objasněna, bylo již publikováno několik různých hypotéz. Popisujeme případ stresové kardiomyopatie u 18letého muže vyvolané několika faktory. Kazuistika: Dosud zdravý 18letý mladík původem ze severní Afriky byl dopraven na oddělení akutních příjmů pro otravu beta-blokátorem (propranololem). Fyzikální vyšetření prokázalo známky oběhového selhání s poruchou převodu srdečních vzruchů. Po tekutinové výzvě a infuzi adrenalinu se pacientův hemodynamický stav stabilizoval. Druhý den hospitalizace došlo u pacienta k rozvoji bolesti na hrudi a dyspnoe. Elektrokardiogram prokázal anterolaterální elevaci úseku ST při zvýšených hodnotách troponinu na 8,4 ng/ml. Transthorakální echokardiografi e odhalila sníženou ejekční frakci levé komory (40 %) a akinezi apikálního segmentu. Při urgentně provedené koronární angiografi i nebylo zjištěno postižení koronárních tepen; ventrikulografi e prokázala apikální balonkový syndrom se zachovanými bazálními kontrakcemi; následně byla stanovena diagnóza stresové kardiomyopatie. Po podpůrné léčbě se pacientův hemodynamický stav zlepšil. Výsledkem bylo úplné vymizení symptomů a normalizace funkce levé komory. Diskuse a závěry: Lze tedy uzavřít, že v tomto případě došlo k rozvoji stresové kardiomyopatie pravděpodobně působením tří faktorů: emocionálního stresu, infuze adrenalinu a otravy beta-blokátorem. Lékaři si musejí být vědomi možných iatrogenních spouštěčů tohoto postižení, zvláště škodlivých účinků katecholaminu na funkci srdce a/nebo otravu kardiotoxickými látkami.