Posledních několik let bylo obdobím značných proměn v oblasti mezinárodního obchodu a jeho financování. Globální finanční a ekonomická krize pozastavila proces dlouhodobého rozvoje mezinárodního obchodu, založeného na otevírání národních trhů, prohlubování integračních procesů a odstraňování překážek pro pohyb zboží a kapitálu. Dopad finanční a ekonomické krize přinesl globalizované ekonomice řadu nečekaných překvapení a zároveň i důkazů toho, jak vysoký je stupeň její provázanosti. Vesměs negativní tendence se projevily nejen v oblasti obchodu, ale i ve vývoji přímých zahraničních investic i u ostatních forem mezinárodní ekonomické spolupráce. V oblasti mezinárodního obchodu došlo poprvé od druhé světové války k výraznému meziročnímu poklesu v letech [2008][2009]. Hluboký propad mezinárodního obchodu zbožím a službami sice byl následován poměrně rychlým zotavením v roce 2010, ale jeho dlouhodobé tempo růstu není příliš povzbudivé (UNCTAD, 2013a). V roce 2012 se zvýšil objem mezinárodního obchodu se zbožím o pouhá necelá 2 %. Příčinou byl vývoj ekonomiky ve vyspělých zemích, zejména ekonomická situace v Evropské Unii (UNCTAD, 2013a), která vykázala pokles dovozu i vývozu. Tyto výsledky byly odrazem vzájemného obchodu uvnitř EU, zasáhl ale i další skupiny států, se kterými EU obchoduje, především rozvíjející se tržní ekonomiky.Statistické výsledky v následujících obdobích vyznívají již optimisticky. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu začalo ve vyspělých zemích ekonomické oživení a předpovědi budoucího vývoje globální ekonomiky predikují zvýšení hospodářského růstu pro další dva roky. Předpokládají ale, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony budou přetrvávat (IMF, 2014a). Také odhady růstu světové ekonomiky, které publikovala OECD, předvídají pozitivní vývoj HDP ve většině geografických uskupení. Určitý příslib ekonomického růstu v dlouhodobějším horizontu přináší i dosažení dohody WTO o usnadnění obchodu na Bali v závěru roku 2013.Stále však přetrvává mnoho nejistot vývoje ekonomického prostředí na globální, regionální i národní úrovni. Týká se to zejména nově zaváděných regulačních pravidel pro určité sféry podnikání, přístupů k řešení problémů vysokého zadlužení mnoha zemí i některých projevů skrytého protekcionismu. Politická rizika určitých oblastí lze také přiřadit k faktorům, které nejistoty budoucího vývoje na trzích zvyšují. Hodnocení Mezinárodního měnového fondu z října 2014 již předchozí odhady ekonomického růstu snižuje především v důsledku geopolitických napětí a volatilitě na finančních trzích (IMF, 2014b).Krizové období přineslo mimo jiné zvýšení konkurence na trzích, narušilo důvěru mezi podnikatelskými subjekty, což se projevilo změnami ve způsobu přeshraničního obchodování a jeho financování i v teritoriálním směrování obchodu a investic. Tyto skutečnosti významně ovlivňují chování podnikatelských subjektů a vedou často k nutnosti přehodnocování