Tento èlánek je z velké èásti reakcí na mé odborné zkušenosti nasbírané v posledních tøech letech v oblasti pøípravy a hodnocení investièních projektù veøejného sektoru v ÈR. Kromì toho lze oznaèit následující text jako pokus alespoò èásteènì zastoupit dosud nedostateènou odbornou literaturu v èeském jazyce, která by se vìnovala podrobnìjšímu popisu Cost-Benefit Analysis (CBA). Metoda Cost-Benefit Analysis je zde v kontextu praktických problémù s hodnocením projektù ze spoleèenského hlediska v Èechách presentována coby hlavní nosná koncepce, ke které by mìla naše hospodáøská praxe sáhnout pøi racionalizaci stanovení poøadí investièních akcí a hodnocení projektù, jejich smyslem je veøejný prospìch. Zároveò je vhodnou základnou i pro doplòující vìdecký výzkum, který by mìl zajistit kvalitní zázemí investorùm, analytikùm a jiným hodnotitelùm veøejné sféry. Pøes-to e nìkteré argumenty vyplynou z textu, v ka dém pøípadì si troufám CBA oznaèit za nejkomplexnìjší, teoreticky i metodologicky nejpropracovanìjší koncept, který respektuje pøirozenou povahu hodnocení aktiv. Ještì ne pøistoupím k metodì samotné, je zapotøebí vyjasnit kontury, ve kterých se hodnocení investièních, ale i neinvestièních projektù veøejného sektoru v ÈR nachází. Je evidentní, e rozhodování je ji pøes patnáct let smìøováno a nastoleno na principech demokratických. A zhruba po stejnou dobu se støetává sektor privátních a veøejných investorù. Pøesto v hospodáøské realitì i v akademických kruzích lze zaslechnout celou øadu tvrzení a názorù, které hodlám jednoznaènì odmítnout, coby neodpovídající svìtové ekonomické teorii.Nejèastìji se jedná o vìty, které prohlašují hodnocení investic veøejné sféry za pochybné, nemo né èi dokonce nemorální. Dále lze zaslechnout názory, e veøejné projekty nemají mít návratnost, e jsou jejich dopady nemìøitelné a pokud jsou mìøitelné, není mo né je hodnotit prostøednictvím penì ních jednotek. A ji se ètenáø ztoto ní s kteroukoli zmínìnou sentencí, dovolím si dùraznì oponovat. Je tøeba si hned na poèátku pøístupu k veøejnì prospìšným projektù øíci, e se jedná stejnì tak jako v pøípadì projektù komerè-Acta Oeconomica Pragensia, roè. 13, è. 4, 2005 62 1 Èlánek je zpracován jako jeden z výstupù výzkumného zámìru registrovaného pod evidenèním èíslem VZ 6138439905.2 Ing. Patrik Sieber, asistent; Katedra podnikové ekonomiky, Fakulta podnikohospodáøská Vysoké školy ekonomické v Praze.

No abstract

, Vysoká škola ekonomická v Praze; Jan Melichar, Centrum pro otázky životního prostředí v Praze* ÚvodHluk je v současnosti významným zdravotním a sociálním problémem, který ovlivňuje většinu lidské populace, zejména pak městské obyvatelstvo. Hlavní pozornost je v dnešní době věnována dopravnímu hluku a to především hluku ze silniční dopravy. Silniční hluk, někdy označovaný také jako automobilový nebo uliční, je nejrozšíře-nější a postihuje nejvíce obyvatel. Problematika silničního hluku je v současnosti tím významnější, čím se počet automobilů i dopravní výkon neustále zvyšuje. 1Hluk může poškozovat lidské zdraví a pohodu lidí mnoha způsoby. Hluk vyvolává různé psychosociální efekty typu rozmrzelosti, rušení řečové komunikace, zhoršování výkonnosti či změny sociálního chování. Dále se může podílet na zhoršení duševních onemocnění nebo nepříznivě ovlivňovat spánek. Vyšší hluková zátěž zvyšuje riziko poškození sluchového aparátu, nepřímo prostřednictvím chronického stresu přispívá ke zvýšení nemocnosti obyvatel ve formě zvýšeného krevního tlaku, hypertenze a ischemické choroby srdeční (Kotulán, 2005).Problematiku hluku ve venkovním prostředí, včetně obtěžování hlukem ze silniční dopravy, na evropské úrovni řeší směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Směrnice mimo jiné stanovuje požadavky na vyhodnocování hlukové expozice obyvatelstva, která se vyjadřuje v hlukových mapách. Nejvýznamnějším důsledkem hluku je obtěžování hlukem, které je vyjadřováno počtem exponovaných obyvatel v hlukových imisních pásmech v okolí hlavních pozemních komunikací.U lidí, kteří jsou obtěžováni hlukem, dochází ke snížení kvality života. Hluk v tomto případě vyvolává u lidí rozmrzelost, tj. pocit zlosti, nelibosti, nepohodlí či podráždění. Rozmrzelost je sledována na základě subjektivních výpovědí exponovaných obyvatel, kteří hodnotí míru rozmrzelosti na různých ordinálních škálách rozmrzelosti. Liberko

The main objective of the paper is to contribute to practical applicability of the CBA in the agricultural sector by exploring the chances to estimate Czech social values of selected agricultural commodities using available statistical data. More specifically, we try to analyse for which commodities secondary data sets are available from which we may deduce the estimates of shadow price ratios, then to estimate SPRs for selected agricultural commodities and to analyse and discuss the applicability of such estimates in practical appraisal with respect to theoretically ideal measures and resulting available measures as well as with respect to the situation in which the CBA analyst typically is. We selected the following commodities: poultry, pigs, bulls, milk, rapeseed, maize, barley and wheat as items more suitable for SPR estimates mostly because of the data availability and the internal homogeneity of the items, which was closer to the theoretically required values than for other commodities. Under additional simplifying assumptions, we estimated SPR proxies for the particular commodities and finally summarized the pros and cons for application of SPR alternatives.