The study addresses the archaeological excavation of the military field camp of the Prussian or Austrian army from 1745, 1758 or 1778. Features with a burnt layer, apparently field kitchens, and other features that probably served as dwellings were documented at the site uncovered during the construction of the motorway in northeast Bohemia. The burial of a man was found in the ditch that was part of camp fortifications. The find assemblage is composed primarily of items that can be regarded as waste and lost items.

Archaeological material consisting of two horseshoes, a presumed fragment of a helmet, a rapier and unspecified skeletal remains was unearthed in the bed of the Hustířanka stream, in the cadastral zone of the Habřina village, in 1922. Of these items, only the beautifully and almost completely preserved rapier was reliably identified. The blade bears marks in the form of the imperial orb and the "Passau wolf". The weapon can be positively dated to the late 16th-early 17th century, or to the first decades of the 17th century. The find is hypothetically linked to the events of the Thirty Years' War that hit the region particularly hard in the 1640s.

The results of magnetometer measurements carried out in small-sized fortifications of the High Middle Ages are presented. In most cases these fortifications were partly or completely abandoned sites. At all sites, structures of anthropogenic origin were discovered. Thanks to the survey various components of residences were identified: internal buildings, fortifications, moats, ramparts. The survey method chosen proved to be suitable for detecting most parts of the 14th to 15th century residences of the petty nobility, particularly in regions with prevailing earthen and wooden architecture. Archaeological structures were detected by way of the survey measurements even at seemingly completely destroyed sites. However, the results of such a magnetometer survey need to be supplemented by other methods of geophysical and archaeological survey.

Studie je koncipována jako komplexní vyhodnocení mimořádně objemné destrukce gotických kamen, nalezené v roce 1997 při archeologickém výzkumu zámku v Pardubicích. Kamna zanikla patrně následkem požáru na přelomu 15. a 16. století. V destrukci převažují komorové a nádobkové kachle běžné tvarové škály. Početně výrazně jsou zastoupeny i jiné kamnové konstrukční prvky, ponejvíce desky několika tvarových a metrických formátů. Soubor keramických desek je z dvojího pohledu (dočasně) unikátní, což platí i v mezinárodním měřítku. Nemá obdobu ani co do celkového množství, ani co se týče druhové pestrosti. Zatím ale scházejí vodítka pro bližší funkční interpretaci desek. Hodnocení nálezu končí diskusí nad sociálním kontextem. Odpověď na klíčovou otázku, zda se do podoby předmětných kamen promítlo společenské postavení vrchnostenského rodu, však není možné jednoznačně zformulovat, vyznívá spíše záporně.

Studie se věnuje nálezům pocházejícím z detektorové prospekce okolí hradu Potštejna ve východních Čechách. Byl získán objemný soubor tvořený zejména hroty šípů a projektily palných zbraní. Na základě koncentrace militarií v rámci hradního kopce lze určit charakter dobývání a stanovit směry útoků na hrad. Obtížněji řešitelná je vazba získaných militarií na konkrétní historickou událost. Dle historických záznamů byl hrad obléhán celkem třikrát: roku 1339, 1399 a v průběhu let 1432–1433. Jako nejpravděpodobnější se jeví spojení nálezů s dobýváním hradu východočeskými husity na přelomu let 1432 a 1433.