No abstract

The article deals with economic relations between the Federal Republic of Germany, German Democratic Republic and Czechoslovakia during the Cold War. Using the example of licensed production, its aim is to illustrate that in spite of ideological boundaries, business relations between West and East flourished in the period of the 1970s and 1980s. The author characterizes institutional conditions for this cooperation, names individual cooperation attempts, and uses the example of the well-known German brand Nivea as a symbol of the West and an example of a successful cooperation. The article reveals the intensive activities of West German companies and their investments in the GDR and Czechoslovakia long before 1989 and shows the potential of analyzing the German-German and the European transformation after 1989 more under the perspective of continuities and discontinuities.

Tato studie analyzuje proměnu ekonomického vysokého školství po únoru 1948, konkrétně politiku komunistické strany, úlohu konkrétních politiků a proces několi-keré reorganizace vysokých škol, které se věnovaly přípravě ekonomů a národo-hospodářů. Věnuje se okolnostem vzniku Vysoké školy ekonomické v Praze. Opírá se především o nevydané archivní materiály ze spisovny VŠE, Archivu ČVUT v Praze, rozhovorů a interview s pamětníky, 1 vydanými prameny osobní provenience a navazuje na výzkum M. Deváté, P. Závodského a J. Knapíka. Metodologicky se opírá o hypotézu socialistické transformace, začleňuje vznik VŠE do procesu přejí-mání kontroly nad vzdělávacím systémem novou elitou, která se negativní selekcí zbavovala "reakční" a "buržoazní" elity a pozitivní selekcí se snažila vytvořit novou elitu. (Matějů, Řeháková, Simonová, 2004) Vysoká škola ekonomická v Praze vznikla v roce 1953 v době, kdy vysoké školství procházelo zásadní proměnou uskutečňovanou KSČ. Její aparát se po roce 1948 soustředil u vysokého školství na zavedení "přímého stranického řízení", centralizaci řízení, čistky, zvýšení počtu studujících dělníků, nové podmínky studia, přebudování, rušení či zakládání škol, dále pak agitaci a ideologizaci spojenou s etablováním marxismu-leninismu jako profi lového oboru na všech typech škol. Její zásadní úlohu defi noval například historik Morkes: "Školská politika se přestala dělat na ministerstvu školství, v Národním shromáždění či ve vládě, ale byla tvořena a vytyčována stranickými usneseními, které mělo ministerstvo jako podřízený útvar pouze rozpracovat, konkretizovat na školství a disciplinovaně plnit." (Morkes, 2002, s. 51-52) Tímto způsobem mělo být zajištěno účinné prosazování ideového monopolu KSČ ve školství.Komunisté se především zaměřili na omezení autonomie vysokých škol. Zákonem č. 58/1950 Sb. byly zrušeny samosprávné orgány i stolice vázané na profesory. Nyní byli 1 Rozhovory a interview byly pořízeny a zpracovány v rámci činnosti Poradní skupiny rektora pro dějiny VŠE a jsou k dispozici v úložišti k dějinám VŠE.

This article aims two EU member countries (i.e. Portugal and Germany) from different regions in Europe which have, for decades, been following common strategies regarding HSR development. The authors discuss the economic profitability vs. political aims, which were related to rail modernization. The text outlines the historic background of early railway construction, important milestones for a new level of rail planning in the 1980s and 1990s in both Portugal and Germany and delays in the realization of HSR projects, their rising costs, and the opposition of the public against the new lines. The experience of the countries under scope serves as an example for other EU members who have plans to take part in the Trans-European Transport Network.