No abstract

Studie prokázala, že jihočeské pivovarství se v rámci české výroby piva vyvíjí specifickým způsobem. Pouze v Jihočeském kraji byly během malé privatizace realizovány prodeje dvou velkých pivovarů. Také jediný privatizovaný pivovar na území České republiky, který je v majetku města, tedy Strakonický pivovar, se nalézá v Jihočeském kraji. Další odlišnost spočívá v tom, že pouze Budějovický Budvar nebyl do dnešního dne privatizován, a je jediným a posledním národním podnikem. Specifické je též, že Budějovický Budvar je sice, co do výstavu čtvrtým výrobcem piva, ale co do vývozu je na prvním místě mezi exportéry piva v České republice.Stellner, F. -Polanecký, L.: The development of the brewing industry in South Bohemian region in the turn of the 20th and 21st centuries. Kvasny Prum. 62, 2016, Nr.2, pp. 67-70 The study showed that the South Bohemian beer industry is developing in a specific way within the Czech beer production. Only in the South Bohemian region during the small privatization, sales of two major breweries were implemented. The only privatized brewery in the Czech republic that is town property, the Strakonice Brewery, is located in the South Bohemian region. Another distinction is that only the Budweiser Budvar Brewery has not been privatized until this day and is the only and last state enterprise. Also very specific is the fact that the Budweiser Budvar is only fourth place in beer production but first in beer export in the Czech republic. Der Artikel befasst sich mit einer Studie über das südböhmische Brauwesen. Diese Studie zeigt, dass sich das südböhmische Brauwesen im Rahmen der Bierherstellung in der Tschechischen Republik auf spezifische Weise entwickelt hat. Während der so genannten "Kleinen Privatisierung" wurden nur zwei große Brauereien veräußert. Die einzige privatisierte Brauerei in der Tschechischen Republik, die sich im Besitz der Stadt Strakonice befindet, liegt ebenfalls in der Südböhmischen Region. Ein weiterer Unterschied besteht darin, dass nur die Brauerei Budějovický Budvar (Budweiser Budvar) bisher noch nicht privatisiert wurde und ist hiermit der einzige und letzte Volksbetrieb. Spezifisch ist auch die Tatsache, dass die Brauerei Budějovický Budvar der vierte Bierhersteller im Bierausstoß, jedoch aber den ersten Platz im Bierexport unter den tschechischen Brauereien in der Tschechischen Republik einnimmt. Studie se kvůli nedostatečné statistické dostupnosti potřebných dat v delších časových horizontech opírá o základní statistické metody, tedy o analýzu menších časových řad v podobě vlastního provedení přehledu statistických dat pomocí tabulek v časovém úseku.Autoři taktéž uplatnili metodické přístupy hospodářských a sociál-ních dějin, ekonomie a statistiky. Interdisciplinární přístup umožnil porovnat vývoj jihočeského pivovarství s politickými i ekonomickými trendy.

This paper focuses on the analysis of the relationship between business cycles and innovative activity in a small open economy. Small economies benefi t from imports of foreign technologies through international trade and foreign investments and are subjects to signifi cant exogenous shocks that impact their business cycle. The economic analysis is based on the demand and supply theories of innovation and economic fl uctuations. Hypotheses about long term and short term (Granger) effects are tested on Austrian historical data (1852-1979) about the economic output (gross domestic product and industry production) and innovation output (granted patents). The econometric analysis utilizes vector error correction procedure to estimate time-series models of the economy. The results are interpreted in Austrian historical context. The economic-historical analysis suggests that there is no long-term relationship between business cycles and innovative activity between 1852 and 1937. The long-term relationship manifested only between 1948 and 1979. This relationship is very complex and infl uenced by the historical context, and it is not easy to grasp by the econometric analysis. In the short run, there is no compelling evidence trough-out the analyzed time period (1852-1979). However, we cannot fully reject the hypothesis suggesting a relationship between economic cycles and innovative activities. In the most recent period (1948-1979), we can observe a negative impact (Granger causality) of granted patents on the real GDP. Future research taking into account more countries using parametric as well as non-parametric approach could shed some light on the demand hypothesis in the prewar and postwar development of small open economies. This paper showed that there is a long-term equilibrium between economic output and innovation activity. This result suggests that long term factors such as political stability are behind the complex relationship.

No abstract

Diskuse o příčinách rychlého pádu výmarské republiky, zejména hodnocení vlády Heinricha Brüninga , rozpoutala již v padesátých let 20. století ostrou odbornou i politickou debatu 1 , neboť nástup Adolfa Hitlera (1889-1945) k moci otevřel cestu jednomu z nejzhoubnějších režimů ve 20. století. Tehdejší závěry se nejvíce opíraly o analýzu politického systému, postavení a síly jednotlivých politických subjektů, rozbor výmarské ústavy a proměny a radikalizace programů parlamentních stran. Intenzivnější výzkum hospodářské politiky posledních vlád výmarské republiky a hledání paralel s hospodářskou krizí na počátku třicátých let 20. století iniciovaly vleklé problémy s rostoucí nezaměstnaností, klesajícím vývozem a radikalizací společnosti v souvislosti s ropnými krizemi v letech 1973-1974 a 1979. 2 V našem příspěvku 3 se zaměříme především na charakteristiku německého hospodářství ve druhé polovině dvacátých let 20. století a poukážeme na jeho hlavní problémy, které přispěly k zostření následné hospodářské krize. Dále se soustředíme na analýzu klíčových procesů během krize, charakteristiku politiky Brüningovy vlády a na příčiny kolapsu demokratického zřízení.Druhou polovinu dvacátých let 20. století historici označují za "zlatou dobu" výmarské republiky, kdy se podařilo stabilizovat demokratický politický systém, uklidnit rozbouřenou společen-skou situaci a položit základy rychle rostoucí průmyslové výroby.