Hospodáøská politika posledního kabinetu výmarské republiky, který byl sestaven na základì demokratických voleb, dlouhodobì zùstává na okraji badatelského zájmu hospodáøských historikù, pøesto e se bìhem jeho vládnutí objevila øada sporných otázek, které ovlivnily bìhem Velké hospodáøské krize i následující vlády. Studie se proto zamì-øila na problémy, které kabinet pova oval v ekonomice za klíèové, dále na prolínání zájmù politických stran, odborù, lobbistických skupin prùmyslu a zemìdìlství pøi ovlivòování hospodáøské politiky a pøedevším na spor o pøístup k sociální otázce. Okrajovì se zabývá té slabinami výmarského parlamentarismu v souvislosti s hledáním východisek z narùs-tajících ekonomických problémù a otázkou, zda bylo vytvoøení tzv. velké koalice v roce 1928 vìtší chybou ne její mnohem více kritizovaný krach o dva roky pozdìji.Z nevydaných pramenù byly vyu ity fondy Øíšské banky v Bundesarchivu Berlin, zprávy èeskoslovenského velvyslanectví v Berlínì v Archivu Ministerstva zahranièí Èes-ké republiky, zápisù Bankovní rady v Archivu Èeské národní banky a pozùstalost klíèo-vého úøedníka na øíšském ministerstvu financí, Hanse Schäffera, ulo ená v mnichovském Institut für Zeitgeschichte. Studie se opírá pøedevším o vydané prameny, nebo pro dané období existuje mnoho, zèásti vynikajících, edicí. Stranou jsme neponechali ani prameny osobní povahy, osobní pozùstalosti a deníky dùle itých politikù. Pøi samotném zpracová-ní tématu jsme preferovali chronologický postup pøed systematickým èlenìním, nebo jsme se sna ili postihnout vzájemnou závislost hospodáøství a politiky, ovlivòování politických rozhodnutí prostøednictvím ekonomických subjektù ap.