This paper analyses the use and management of web portals of the Czech industries. This paper investigates which industries have the highest shares of foreign language portals. This share is compared to the number of hired IT professionals. This paper is based on the thesis that competing in global markets requires skilled labour force in the form of IT specialist. The analysis will be split into two parts because the management of web portals can be done in-house or outsourced. The statistical evaluation will be based on the contingency table analysis and detailed summary statistics. Foreign language web portals are essential to world market opportunities. Czech labour market provides only a limited number of IT specialist to hire. Results suggest that there are differences between industries (services, trade, manufacturing) in the management of web portals (in-house vs. outsourcing) and the number of IT specialist depends on the use of foreign language web portals. The outsourcing of international management of web portals or joining the global value chains is starting to be a more affordable and interesting option because the labour costs of IT specialist are raising in the Czech labour market.

Diskuse o příčinách rychlého pádu výmarské republiky, zejména hodnocení vlády Heinricha Brüninga , rozpoutala již v padesátých let 20. století ostrou odbornou i politickou debatu 1 , neboť nástup Adolfa Hitlera (1889-1945) k moci otevřel cestu jednomu z nejzhoubnějších režimů ve 20. století. Tehdejší závěry se nejvíce opíraly o analýzu politického systému, postavení a síly jednotlivých politických subjektů, rozbor výmarské ústavy a proměny a radikalizace programů parlamentních stran. Intenzivnější výzkum hospodářské politiky posledních vlád výmarské republiky a hledání paralel s hospodářskou krizí na počátku třicátých let 20. století iniciovaly vleklé problémy s rostoucí nezaměstnaností, klesajícím vývozem a radikalizací společnosti v souvislosti s ropnými krizemi v letech 1973-1974 a 1979. 2 V našem příspěvku 3 se zaměříme především na charakteristiku německého hospodářství ve druhé polovině dvacátých let 20. století a poukážeme na jeho hlavní problémy, které přispěly k zostření následné hospodářské krize. Dále se soustředíme na analýzu klíčových procesů během krize, charakteristiku politiky Brüningovy vlády a na příčiny kolapsu demokratického zřízení.Druhou polovinu dvacátých let 20. století historici označují za "zlatou dobu" výmarské republiky, kdy se podařilo stabilizovat demokratický politický systém, uklidnit rozbouřenou společen-skou situaci a položit základy rychle rostoucí průmyslové výroby.

Konec tzv. výmarské republiky zùstává stále jedním z hlavních témat nìmeckých soudobých dìjin.1 I pøes intenzivní výzkum daného období stále existují nedostateènì zodpovìzené otázky, týkající se napøíklad vlivu a významu øíšského prezidenta, podílu mimoparlamentních spolkù na rozklad výmarské republiky, sociálního dopadu Velké hospodáøské krize na nìmecké obyvatelstvo. Poci ujeme také nedostatek komparativních studií, porovnávajících situaci v Nìmecku s vývojem v okolních evropských státech.ádný jiný politik výmarské republiky, odhlédneme-li od Adolfa Hitlera, nevyvolal tak ostré spory, nebyl tak èasto kritizován a karikován jako Heinrich Brüning (1885-1970). 2V hodnoceních jeho osoby pøevládá jak u jeho souèasníkù, tak i historikù respekt k jeho ekonomickým znalostem, peèlivosti, svìdomitosti a nadšení. Na druhé stranì mu však ji jeho souèasníci dali pøezdívku "hladový kancléø" kvùli jeho úspornému kurzu. Dosavadní historiografie se dodnes nemù e shodnout na jeho hodnocení. Pro jedny pøedstavoval "konzervativní alternativu" parlamentní demokracie v éøe hospodáøské krize a pro druhé byl posledním kancléøem, který se sna il zachránit nìmeckou demokracii. Pro jiné byl hlavním pøedstavitelem tzv. prezidentské vlády, která usilovala o urèitý styl "nepolitické politiky", je stále silnìji podrývala parlamentní systém, a proto "Brüning nebyl posledním kancléøem pøed rozkladem republiky, nýbr prvním kancléøem v procesu likvidace nìmecké demokracie".

No abstract

This research focuses on network industries, specifically on the water industry in the context of the Czech economy in transition between 1992-1998, the state of the water industry towards the end of the 1980s, key legislative changes between 1991-92 that touched upon key administrative questions, and the future ownership of the water network and water market. The Czech Republic chose a specific way to approach the transformation of the water industry by gratuitously transferring the ownership of the previously state-owned infrastructural properties to individual cities and municipalities. The next part outlines the effectiveness of such (de)regulation process based on development of key industry indicators. Very slow development of industry indicators and lack of state financial support for capital investment in water infrastructure led to the subsequent privatization of water companies, which can be considered as a completely rational outcome of unsustainable market developments.