This paper focuses on the measuring and comparing investment performance of pension funds in selected European countries. Comparison of the investment performance of pension funds is determined by means of the Sharpe ratio and the Sortino ratio. We used data of nominal appreciation of pension funds from the Czech Republic, Slovakia, Poland, Sweden, Switzerland and the Netherlands in the period 2005−2013. These countries were selected because they have many common features but Sweden, Switzerland and the Netherlands were added to the analysis because we wanted to show the differences between a developed and less developed fully funded system. The last part of this article presents the main causes of the differences in investment performance of pension funds. Conclusions of the paper are focused on a comparison of the results of the Sharpe ratio and the Sortino ratio of pension funds from selected countries and recommendations for the Czech pension system. The article proposes a mechanism for determining the order of the negative Sharpe ratio and the Sortino ratio.

Tento příspěvek prezentuje systematizované závěry z vybraných klíčových rozhodnutí SDEU týkající se odnětí nároku na odpočet DPH (se zaměřením zejména na identifikaci skutkových okolností, které mohou svědčit pro naplnění znaků daňového podvodu/úniku na DPH a identifikaci pravidel a mantinelů pro hodnocení objektivních okolností a existence dobré víry na straně daňových subjektů). Z provedeného výzkumu vyplynulo, že SDEU nepodává explicitní a taxativní definici daňového podvodu (úniku) – vymezuje však znaky a okolnosti, které pro existenci daňového podvodu (úniku) svědčí. Z judikatury přiléhavé ke kladené výzkumné otázce je evidentní, že daňový únik je možné spojovat s širokou množinou skutečností. Judikatura SDEU etablovala rovněž testy (nástroje), které brání nadměrně extenzivnímu výkladu znaků podvodného jednání. Judikatura SDEU rovněž nelimituje teritoriální rozsah daňového podvodu (relevance i ve vztahu k třetím zemím). Dovození účasti daňového subjektu na daňovém podvodu je založena na bázi úmyslu a nedbalosti – jinými slovy SDEU vylučuje systém odpovědnosti bez zavinění. Z judikatury SDEU rovněž plyne značná míra diskrece daná tuzemským správním orgánům při správě daně a dokazování relevantních skutkových okolností. Ačkoli v judikatuře SDEU nejsou předmětné objektivní skutečnosti podrobněji popsány, lze prostřednictvím základní logiky dojít k závěru, že pokud cílem vědomostního testu je učinit závěr o vědomosti určitého subjektu o podvodném jednání, tak jednotlivé objektivní skutečnosti musí být okolnosti ve sféře vlivu dotčeného subjektu, tudíž se v zásadě bude jednat o okolnosti vyplývající z obchodních vztahů s přímým dodavatelem či odběratelem.

Tento příspěvek je zaměřen na analýzu a syntézu závěrů judikatury Nejvyššího správního soudu, které váznou k otázce zachování nároku na odpočet DPH ve spojení s daňovým podvodem. V tomto ohledu bezesporu sehrává velmi důležitou (ne-li přímo klíčovou) roli judikatura Soudního dvora EU. Je však na místě podotknout, že i přes nastavené mantinely a etablovaná pravidla zůstává členským státům nemalá míra diskrece, a dále pak to, že v rámci konkrétních kauz je zapotřebí zohledňovat specifika jednotlivých případů, na což ostatně upozorňuje i samotný Nejvyšší správní soud. Záměrem tohoto příspěvku bylo zmapování recentní judikatury Nejvyšší správního soudu ve vztahu k pojmovým znakům existence podvodu. Provedené zkoumání bylo cíleno na následující pojmové znaky podvodu na DPH: subjektivní stránka účasti na podvodu a opatření přijatá daňovým subjektem; definiční znaky chybějící daně a definiční znaky subjektu, kterému lze v řetězci odepřít nárok na odpočet. Úhrnem lze obecně konstatovat, že závěry uvedené ve vybraných rozsudcích Nejvyššího správního soudu lze považovat za konzistentní a logické a zároveň ty, které prochází určitým vývojem (spojeným mimo jiné s reflexí nové judikatury Soudního dvora EU). Judikatura v aktuální době již podává rozsáhlý, ale pochopitelně stále jen demonstrativní, výčet základních faktorů, které lze v rámci nesení důkazního břemene považovat za ty, které jdou subjektu k tíži. V tomto ohledu judikatura bezesporu poskytuje daňovým subjektům určité vodítko. Zároveň lze uzavřít, že judikatura Nejvyššího správního soudu vymezila mantinely i pro správce daně, a to i ve smyslu vymezení (specifikace) toho, co není jeho povinností v rámci prokazování účasti daňového subjektu na podvodu na DPH. Z pohledu teorie a praxe je pak velmi zajímavou, komplexní a problematickou otázkou vymezení subjektu, který je možné postihnout v rámci řetězce. Zde doznala judikatura Nejvyššího správního soudu v posledních třech letech určitého vývoje, který spíše svědčí ve prospěch správce daně.

The paper focuses on the payment of lifetime pensions paid by pension companies based on the selected mortality table of the Czech Statistical Offi ce. We assume diff erent input values depending on the size of the Sharpe ratio pension companies from selected countries. This paper aims to identify and assess the impact of the Sharpe ratio on the payment of lifetime pensions in postproduction period. We used data of nominal appreciation of pension companies from the Visegrad countries and Sweden, Switzerland and the Netherlands in the period [2005][2006][2007][2008][2009][2010][2011][2012][2013]. In the empirical analysis we additionally distinguished between guaranteed and non-guaranteed pension funds. For the purpose of calculating lifetime pensions, we used the formula early paid pension by the pension company on the Czech market down in its her pension plan with an expected median payment period of r years. We found link between the value of the Sharpe ratio and the size of lifetime pensions. Conclusion of the paper shows the eff ects of low performance of pension funds on lifetime pension with a focus on the Czech Republic. The scientifi c paper describes partial results reached within the project no. 54/2014 of the Internal Grant Agency of the Faculty of Business and Economics of the Mendel University in Brno following the aims and methodology of the given project.

The paper focuses on the payment of lifetime pensions paid by pension companies based on the selected mortality table of the Czech Statistical Office. We assume different input values depending on the size of the Sharpe ratio pension companies from selected countries. This paper aims to identify and assess the impact of the Sharpe ratio on the payment of lifetime pensions in postproduction period. We used data of nominal appreciation of pension companies from the Visegrad countries and Sweden, Switzerland and the Netherlands in the period 2005–2013. In the empirical analysis we additionally distinguished between guaranteed and non-guaranteed pension funds. For the purpose of calculating lifetime pensions, we used the formula early paid pension by the pension company on the Czech market down in its her pension plan with an expected median payment period of r years. We found link between the value of the Sharpe ratio and the size of lifetime pensions. Conclusion of the paper shows the effects of low performance of pension funds on lifetime pension with a focus on the Czech Republic. The scientific paper describes partial results reached within the project no. 54/2014 of the Internal Grant Agency of the Faculty of Business and Economics of the Mendel University in Brno following the aims and methodology of the given project.