Mezi obecně uznávané pravdy patří, že čím lépe dokáže firma ocenit výkony svých zaměstnanců, tím je i její výkon větší. Platí to i pro další sociální systémy -instituce veřejné správy, organizace, které si konkurují v oblasti politické soutěže či veřejně prospěšné činnosti, při výkonu regionální samosprávy na nejrůznějších úrovních, v soukromém i veřejném sektoru apod. Výše uvedené má i opačnou stránku. Čím více je distribuce prostředků uvnitř sociálních systémů výše uvedeného typu v kolizi s oceněním výkonu těch, kteří tento systém vytvářejí, tím menší celkový výkon dosahují.Typickou příčinou redistribuce uvnitř takových systémů je to, že se v nich prosadí určitá koalice, která využije svůj dominantní vliv k rozdělení prostředků, jež organizace získává, ve svůj prospěch. Platí to i pro organizace spravované, kde ten, kdo o rozdělení výplat rozhoduje, je do této funkce dosazen a má neomezené či alespoň významné pravomoci. I zde se různé neformální koalice s výše uvedeným cílem vytvářejí. Ohroženy jsou i organizace, které si vedou dlouhodobě úspěšně a které svoji dynamiku založily právě na odměňování svých členů podle výkonu. Čím více zdrojů vytvářejí, tím lákavější kořistí se z hlediska výše uvedeného stávají. Jedná se o problém jak významný, tak rozšířený. Teoretické zdroje analýzy redistribučních systémůUplatnění teorie her k problematice redistribuce uvnitř sociálních systémů různého typu najdeme v řadě prací. Za jednu z prvních lze považovat monografii Tullocka (1997), věnovanou bezprostředně otázkám sociálně zaměřené redistribuce. Neuvažuje zde však souvislosti mezi mírou redistribuce oproti výkonu či výkonnosti jednotlivých hráčů uvnitř určitého systému s jeho celkovou výkonností. Rovněž tak neuvažuje vliv koalic na možnost ovlivnění redistribuce. Podobně ani Osborne (2004, s. 467-469), který se podrobně zabývá problematikou vyjednávání směřujícího k re-distribuci prostředků, vliv redistribuce na změnu výkonnosti systému nebere v úvahu. Nejdále v daném směru došel Selten, který ve dvou navazujících monografiích (1999a) a (1999b, zejména s. 331-387) rozebírá problematiku vyjednávání o rozdělení výplat v případě tří hráčů. Fenomén poklesu výkonnosti v důsledku redistribuce oproti výkonnosti jednotlivých hráčů však zůstává i mimo jeho pozornost. 1Podmínka poklesu výkonnosti celého systému (organizace apod.) v důsledku odchylky rozdělení výplat od výkonnosti hráčů je ovšem podstatná. Bez ní by totiž nebylo možné analyzovat důsledky řady významných vlivů, které na systém působí, např. roli konkurence, vývoje systémů v čase či meziorganizační migrace, tj. možnosti některého z hráčů přejít z jednoho systému do druhého.Značný ohlas získala knížka Caplana Mýtus racionálního voliče (2007) s podtitulem -proč demokracie volí špatné politiky. Vychází z rozsáhlého empirického materi-1 Sirůček (2008) zmiňuje některé přístupy, které se zabývají analýzou vývoje trhu a jeho distribuční role pomocí aparátu teorie her.