Jedním z indikátorů seniorské křehkosti a zvýšené vulne rability osob pokročilého věku jsou pády. Pády jsou nejčastější příčinou úrazů seniorů [1]. V roce 2012 byly v USA zaznamenány 3,2 milionů nefatálních poranění způsobených pády, které si vyžádaly lékařské ošetření, a 24 190 smrtelných úrazů [2]. Více jak 800 000 pacientů je v USA každoročně hospitalizováno pro úraz, nejčastěji pro frakturu proximálního femoru nebo poranění hlavy. Léčba úrazů je u seniorů spojena s horšími výsledky, delší dobou hospitalizace i rekonvalescence a vyšší mortali tou než u mladší populace. Finanční náklady na léčbu úrazů způsobených pády u seniorů i na následné sociální zabezpečení rizikových pacientů (sociální služby, umístění do sociálních zařízení apod) se rovněž neustále zvyšují. Poranění způsobená pády patří mezi 20 finančně nejnákladnějších medicínských stavů. Průměrné finanční náklady za léčbu poranění způsobeného pádem a vyža dujícího hospitalizaci činí v USA kolem 30 000 dolarů. Fi nanční náročnost stoupá s věkem. Za rok 2015 byly ná

Background. Severe hyperkalemia is a life threatening condition that can cause fatal rhythm disturbance and terminal heart arrest. The most common cause of hyperkalemia in older patients is that of iatrogenic medication-related etiology due to associated polymorbidity, polypharmacy and reduced reserve metabolic capacity. The aim of this paper is to increase awareness in the clinicians of the risk of hyperkalemia in elderly patients treated by potassium sparing drugs. Methods and Results. We present two case reports of hyperkalemia ≥ 9.0 mmol/L induced by potassium sparing medications with cardiac arrhythmias and severe ECG changes including atrial asystole, disturbance of intraventricular conduction and morphological changes such as tenting T waves and deformed wide QRS complexes. The most frequent causes of hyperkalemia in elderly patients are discussed and electrocardiogram changes and arrhythmias in hyperkalemia are analyzed, as well as their treatment and prevention. Conclusion. Potassium sparing drug therapy in older persons requires more frequent monitoring especially when drugs or their doses are changed, or during concomitant acute illness.

The purpose of this study was to evaluate the influence of diabetes mellitus on left ventricular function. Using Doppler echocardiography we examined a group of 49 young (20-32 years old) persons with type 1 diabetes mellitus and a group of healthy age-matched men and evaluated the parameters of diastolic filling of the left ventricle (LV). We found significant differences in peak velocity of early filling of the left ventricle ((70.07+/-10.84 vers. 78.2+/-10.59 cm.s(-1), p+/-0. 01), peak velocity of late diastolic filling of LV (A = 47.74+/-11.6 vers. 43.15+/-7.48 cm.s(-1), p < or = 0.027), ratio E/A (1.53+/-0.4 vers. 1.84+/-0.33), time velocity integral of peak E (TVIE = 0.083+/-0.014 vers. 0.1+/-0.022 m, p < or = 0.001), time velocity integral of peak A (TVIA = 0.039+/-0.011 vers. 0.037+/-0.012 m, p < or = 0.3), ratio TVIE/TVIA (2.3+/-0.73 vers. 2.9+/-0.9, p < or = 0.001), time E (204.4+/-31.59 vers. 198.4+/-19.09 ms, p < or = 0.27), time A (126.9 < or = 23.0 vers. 113.5+/-15.59 ms, p < or = 0.002), time E/time A (1.64+/-0.3 vers. 1.76+/-0.22, p < or = 0.039) and duration of isovolumic relaxation period (IVRT = 88.2+/-10.8 vers. 71.13+/-8.4 ms, p < or = 0.0001). Despite significant differences all the results were in the range of values for the healthy population. However in detailed analysis we found that the values measured in young (20-32 years old) persons with type 1 diabetes mellitus corresponded with diastolic parameters of healthy men of the age of 50 years and more. Thus, diabetes mellitus can influence the relaxation properties of the left ventricle.

No abstract