Abstract. The paper aims to analyse the current situation of the highly qualified in the Czech Republic applying the ISCO qualification. Previous studies suggest that educational attainment has an important impact on labour market performance and national competitiveness. Data analyses approved that highly qualified workforce positively influences economic situation of the EU-15 Member States they work in. However, this hypothesis was disapproved for the EU-10+3 Member States joining the EU after 2004. The difference can be explained by the various stage in convergence process since some New Member States are still in transformation period. We positively appraise the significant growth of fraction of the highly qualified in the Czech Republic since 2004, especially in the major group Professionals involving the most qualified workforce. The same trend happened also for the highly qualified foreigners in the Czech Republic, however their attracting still remains a challenge.

In addition to internationalization and growing volumes of international trade in goods, the importance of expenditure on research and development (R&D) has grown significantly. National patent protection has become rather insufficient with increased international trade in goods, which has resulted in the importance of the international patent protection. The main aim of the article is to analyse the relation between R&D investment and the number of patent applications filed with the European Patent Office (EPO) after the year 2000, when the EU's Lisbon Strategy was launched. The authors have focused primarily on the differences among the EU macro-regions, which are based on the socioeconomic models. Conclusions imply that one percentage point of R&D expenditure generates roughly 100 EPO applications and the findings also show that individual macro-regions have the identical scattered data. However, dispersions in the individual groups of the EU Member States after the year 2000 differ. The EU Member States are starting to vary significantly in the intensity of R&D support also within each macro-region, thus disparities increase within the EU. Therefore, the attitude to GERD is considered to be an important factor contributing to the greater economic disparities within the EU.

ÚvodRigiditu evropského trhu práce považuje EU za dlouhodobý problém, který brání EU v dalším ekonomickém růstu. Ačkoliv se o strnulosti trhu hovoří v EU již několik desetiletí, teprve aktuální ekonomická krize zcela odkryla skutečnou situaci na trzích práce. Desetiletí přetrvávající strukturální nezaměstnanost a nezaměstnanost dlouhodobá naznačují, že se jedná o klíčový problém a to zejména v kontextu dalších slabých stránek EU; (ne)udržitelnosti fi skálních systémů a stárnutí populace.V článku aplikovaný systémový přístup znamená zdůraznění celistvosti a účelo-vosti našeho pohledu − hlavním cílem článku je v širším systémovém rámci problematiky evropského trhu práce zkoumat koncept fl exicurity vedoucí ke snížení bariér na trhu práce a na tomto základě formulovat doporučení pro politiky zaměstnanosti. Trh práce EU pojímáme jako systém, jehož prvky fungují ve vzájemné interakci.1 Primární důraz pak klademe na roli struktury a jejího vztahu s dynamickým chováním systému trhu práce; popsaném, analyzovaném a následně modelovaném pomocí sítě zpětno-vazebních smyček příčin a následků. K odvození příčinných vztahů budeme jednoduchými korelačními modely testovat hypotézy, že "vysoká míra ochrany pracovníků zvyšuje míru dlouhodobé nezaměstnanosti" a že "vysoká míra ochrany pracovníků zaměstnaných na dobu neurčitou zvyšuje míru dlouhodobé nezaměstnanosti a míru nezaměstnanosti mladých".Pro porozumění chování systému evropských trhů práce se první část článku zaměří na systém trhu práce a základní typy evropského sociálního modelu. Budou vymezeny aktuální problémy a opatření, která mají pozitivní vliv na fungování trhů práce v EU. V druhé části článku budeme zkoumat základní atributy modelu fl exicurity, který v Dánsku vedle růstu míry zaměstnanosti pomohl výrazně snížit míru nezaměstnanosti i dlouhodobé nezaměstnanosti. 1Na interakce mezi jednotlivými prvky celku se můžeme dívat jako na spojnice, po kterých se přenáší data − tyto spojnice nazýváme dle zvyklostí vazbami.* Článek byl zpracován v rámci řešení grantového úkolu č. MVES/5/2010 − "Transformace trhů práce a fi skální stabilita ve Střední Evropě" interního grantového systému Metropolitní Univerzity Praha, o.p.s, grantového úkolu GAČR, projekt 402/09/0385 "Lidské zdroje v rozvoji a provozu IS/ICT: Konkurenceschopnost absolventů českých vysokých škol" a s podporou grantu IGA VŠE 34/2010 "Moderní systémové teorie a aplikace v rozvoji oboru informatika"; v textu jsou také využity výstupy grantového úkolu GAČR, projekt 402/07/0521 "Vnitřní trh mezi zeměmi Visegrádské čtyřky: fungování a efekty" Grantové Agentury ČR.

Flexicurity - Challenge to Improve Czech Labour Market Flexicurity reflects the current basic trend of the EU in guaranteeing high employment levels and attainability of national fiscal systems. It was introduced in Denmark in the 1990s and significantly helped reduce unemployment levels. The Czech labour market, despite the transformation process, has still space for further improvement, especially in the time of economic slow-down. The best way is to try to apply elements and components which have been already successfully implemented in the other EU Member States. The aim of the paper is (based on the statistical indicators and official documents concerning labour markets topic) to describe the basic function of the model and find the components of the flexicurity model which could be used also in the Czech Republic and change labour market operation.

ÚvodCelosvětová ekonomická krize ovlivnila stejně jako jiné regiony Evropy i státy Visegrádské čtyřky (V4). Region byl před krizí vnímán do značné míry jako "monolitický" s mnoha podobnými atributy, v důsledku krize se ale rozdíly mezi členskými státy zvětšily. Dopady krize se následně projevily i na trzích práce všech států V4, a to zejména díky faktu, že se jedná převážně o velmi otevřené ekonomiky do značné míry závislé na exportních odbytištích v členských státech EU-15, které byly zasaženy již na konci roku 2008. Cílem článku je porovnat situaci na trzích práce ve státech V4 před ekonomickou krizí a po krizi metodou komparativní analýzy klíčových indikátorů trhů práce (míra zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstna-nosti aj.) a souvisejících makroekonomických ukazatelů. První část článku se zaměří na dopady krize na makroekonomické indikátory jednotlivých ekonomik. Druhá se soustředí na vývoj jednotlivých trhů práce před a po krizi. Třetí část se zaměřuje na reformní opatření, které podnikly jednotlivé vlády v bezprostředně reakci na krizi a které se tak v letech 2009-2010 přímo i nepřímo projevily na trzích práce. V poslední části se věnujeme rigiditám a dualizaci trhů práce, které mají za následek vyšší míru nezaměstnanosti a zhoršují proces vytváření nových pracovních míst v pokrizovém období. Protože se roky předcházející krizi z hlediska temp růstu ekonomik i vývoje trzích práce vymykaly dlouhodobému průměru, budeme v článku porovnávat průměrné hodnoty indikátorů na celé období 2004-2008 s rokem 2009, kdy se již ekonomická krize zcela projevila ve všech ekonomikách V4. Analyzovaná data pocházejí z důvodu vzájemné porovnatelnosti primárně ze statistické databáze Eurostatu a OECD. Dopady krize na ekonomickou situaci států V4Pád Lehman Brothers v roce 2008 ukončil období, kdy ekonomiky V4 vykazovaly nadprůměrná tempa růstu a zvyšující se HDP na obyvatele doprovázené poklesem defi citů rozpočtu a hrubého veřejného dluhu v poměru k HDP. Navzdory velmi příznivým vnějším podmínkám ale státy V4 nevyužily toto období, s výjimkou reforem Dzurindových vlád na Slovensku, k hlubším hospodářským reformám ani reformám * Metropolitní univerzita Praha (potuzakova@mup.cz).Článek byl zpracován v rámci řešení grantového úkolu č. MVES/5/2010 Transformace trhů práce a fi skální stabilita ve střední Evropě interního grantového systému Metropolitní univerzity Praha, o.p.s.