“…Se zájmem o tuto tematiku se tak v současnosti můžeme setkat především v řadách matematiků, kteří se ve svém výzkumu zabývají vztahem matematiky a demokracie, respektive matematickými společenskými vědami (např. Ramírez González, Palomarez, Márquez 2006 Grimmett, Oelbermann, Pukelsheim 2012;Kellermann 2012;Laslier 2012;Macé, Treibich 2012;Ramírez-González 2012;Ramírez-González, Martínez-Aroza, Márquez García 2012;Serafini 2012;Słomczyński, Życzkowski 2012). V převážné většině případů se ale autoři zaměřují především na porovnávání výhod a nevýhod různých metod přerozdělování mandátů, přičemž zastřešující ambicí těchto studií je snaha o nalezení vhodného, politicky nestranného, a přitom co možná nejlepšího či nejpřesnějšího matematického algoritmu, jenž by byl v souladu s požadavky vyplývajícími z platné unijní legislativy.…”