Critical Realism as an Ontological Basis of Post-Keynesianism

Abstract

jeden z předních postkeynesovců podotýká, že postkeynesovská výzkumná tradice vždy trpěla nedostatkem homogenity, avšak jmenuje osm znaků, které jí podle jeho názoru jedinečně charakterizují: (1) realita jako počáteční bod jakékoliv teorie; (2) ekonomická logika s vnitřní konzistencí, nikoliv jen ve smyslu formalistického rigoróza; (3) Malthus a jiní klasici coby historický inspirační zdroj; (4) ne-ergodické (spíše než statické, bezčasové) ekonomické systémy, v nichž ač je minulost spjata s budoucností, obě nikdy nekoincidují; (5) makroekonomie před mikroekonomií; (6) nerovnováha a nestabilita, a nikoliv ekvilibrium, jako normální stav ekonomiky; (7) ekonomický růst a rozdělení důchodu jako klíčové téma; a konečně (8) silné sociální cítění, kritické ke konceptu laissez-faire (Pasinetti, 2005, s. 841-4). Pro další představení této výzkumné tradice viz Kovanda (2006). 4 Lawson (2006) označuje za ortodoxní současnou mainstreamovou, zejména neoklasickou ekonomii. Argumentuje dále, že pojítko mezi heterodoxními výzkumnými tradicemi, za něž označuje například starý institucionalismus, postkeynesovství, neoricardovství, (neo)rakouskou školu, ale taktéž neomarxismus či nově ekonomii feminismu lze, alespoň implicitně, hledat v rovině ontologické. Heterodoxní ekonomy dle něj sjednocuje zejména nedůvěra v míru, s níž jsou matematickodeduktivní metody užívány v rámci ortodoxní ekonomie hlavního proudu k popisu uspořádání ekonomického systému.

The Future of Economics: Four Possible Scenarios

“…V delším časovém horizontu pak ekonomie v současné podobě pod tlakem nových komplexních přístupů zcela zmizí, a bude nahrazena hybridními specializa-11 Colander ovšem nespecifi kuje, do jaké míry je jeho koncept komplexního systému podobný koncepci otevřených systémů, jak ji užívají například kritičtí realisté (viz Kovanda, 2010). Pokud by se podoba blížila stavu totožnosti, znamenalo by to, že jeden ze základních určujících prvků Lawsonovy zde použité kategorizace ortodoxie/heterodoxie, a sice ontologické rozlišení mezi otevřenými a uzavřenými společenskými a hospodářskými systémy, je nepoužitelný, neboť víru v otevřené systémy již sdílejí jak heterodoxní, tak ortodoxní výzkumné tradice.…”

“…Některé zásadní vize tedy sdílí například s kritickými realisty, a tedy i s mnohými postkeynesovci (viz Kovanda, 2010). Na druhou stranu jeho volání po prodchnutí ekonomie jinými disciplínami, například biologií, v zásadě odpovídá Colanderovým vizím ohledně vzniku (či zvýznamnění) takových disciplín, jako je bioekonomie či neuroekonomie.…”