Economic Analysis of Education in Post-War America: New Insights From Theodore Schultz and John Kenneth Galbraith

Abstract

Human capital theory has suffered much criticism. The filter theory of education (Arrow 1973), the theory of education as a “signal” (Spence 1973), and the theory of “screening” (Stiglitz 1975), for instance, have seriously challenged it from within mainstream economics, and heavy criticism has also come from other paradigms, with Franck Bailly (2016) recently documenting the critique from the radical school. Within this set of ideas that flourished in the post-WW II period and challenged human capital theory, John Kenneth Galbraith’s analysis of the dynamics of the education process is often neglected. In his original institutionalist and firm-based approach to the evolution of education, Galbraith placed great emphasis on the issue of the requirements of the planning system when he tackled the issue of human capital investment. More surprisingly—since he is unanimously recognized as the “founding father” of the “human capital revolution”—Theodore Schultz himself developed a substantial critique of human capital theory that shares some ground with Galbraith’s. The aim of this contribution is to provide new insights into the history of post-WW II ideas in the field of economics of education by reviewing Schultz’s and Galbraith’s respective analyses of education and highlighting their proximities. Both authors raise doubts regarding the idea that the aggregation of individual choices must be regarded as the relevant generative mechanism of the dynamic of education and the basis of the allocation of education resources. Consequently, both question the equivocal concept of student sovereignty.

Análisis estadístico textual de políticas de financiamiento de la educación superior: evidencia en países de la Organización para la Cooperación y el Desarrollo Económico (OCDE)

“…En general, la financiación de la educación superior es un conjunto de elecciones públicas y privadas, que responde a preguntas como: ¿quién debería pagar por la educación superior?, ¿en qué proporción?, ¿cómo recaudar los recursos necesarios?, ¿cuántos recursos son suficientes?, ¿cómo realizar su distribución?, entre otras; sustentadas en la valoración de los beneficios educativos individuales y sociales; los cuales fueron promovidos hace ya varias décadas con los postulados de la teoría del capital humano en cabeza de los premios Nobel de economía Gary Becker y Theodore Schultz (Chirat & Le Chapelain, 2020;Galiakberova, 2019).…”

Theodore Schultz's Contributions to Economic Theory

“…Jenže jak je dobře známo, navštěvování škol není ani zdaleka zdarma. Školní vzdělání je mnohem nákladnější, než ukazují výdaje na školu, protože do nákladů nejsou započítány výdělky ušlé dospělým studentům (Chirat, Chapelain, 2020).…”

“…Očekávaná průměrná délka života populace je důležitým faktorem při určování pobídek k investování do různých forem lidského kapitálu i při určování hodnoty celkového objemu takovéhoto kapitálu. Zlepšení zdravotního stavu a delší život také mají za následek zvýšení produktivity pracovníků díky delšímu zařazení mezi pracovní sílu, lepší fyzické schopnosti pracovat a kratší zmeškané době v práci z důvodu nemoci (Chirat, Chapelain, 2020).…”

“…Pro znemožnění útěku lidí se stavějí zdi; emigrace může být zakázána. Ale i když vlády zajdou do úplné krajnosti, nemohou zkonfiskovat lidský kapitál, přestože mohou zničit jeho hodnotu (Chirat, Chapelain, 2020).…”

Galbraith’s Integral Economics (1933–1983)

“… See Chirat (2018).8 For more details on the convergence between Baumol and Galbraith, seeChirat (2020b).9 For more details on the convergence between Schultz and Galbraith, seeChirat and Le Chapelain (2020).…”