Implications of the performance of delinquent girls on the Rosenzweig Picture-Frustration Study.

Vane, Julia R.

doi:10.1037/h0062492

Cited by 6 publications

(7 citation statements)

References 1 publication

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…All three have demonstrated some stability over time, but their usefulness as measures of the extent to which certain defenses are employed is still open to question. Fry (1949) and Vane (1954), among others, question the validity of Rosenzweig's (1950) Picture Frustration Test for assessing defenses. With regard to the Blacky Defense Preference Inquiry, Blum (1956) reports that avoidance is the only defense for which some validity has been established.…”

mentioning

confidence: 99%

An objective instrument for measuring defense mechanisms.

Gleser¹,

Ihilevich²

1969

Journal of Consulting and Clinical Psychology

402

236

View full text Add to dashboard Cite

The Defense Mechanism Inventory, a paper and pencil test which purports to measure the relative intensity of usage of five major groups of defenses, is described. The inventory consists of 10 brief stories, two per conflict area, followed by four questions regarding S's actual behavior, fantasy behavior, thoughts, and feelings in the situations described. Five responses typifying the five defenses (i.e., hostility-out, projection, principalization, turning-against-self, and reversal) are provided for each question, from which S selects the one most representative and the one least representative of his reaction. Reliability, validity, and normative studies are presented, all indicating that this inventory has many potential uses as a clinical and research instrument.

show abstract

mentioning

confidence: 99%

An objective instrument for measuring defense mechanisms.

Gleser¹,

Ihilevich²

1969

Journal of Consulting and Clinical Psychology

402

236

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…The failure of the Rosenzweig Picture-Frustration Study to yield significance has been noted before (Lindzey & Goldwyn, 1954;Vane, 1954), and it may be that the P-F study is actually not measuring manifest hostility but rather aggression on a different level of the personality than that which might be significant for the present study. The P-F study does, however, seem sensitive to the variable of social desirability, as is the Siegel Manifest Hostility scale, and it is suggested that future research involving these two instruments take this into consideration, as was done here.…”

Section: Resultsmentioning

confidence: 53%

“…2. Because of tendencies on the part of delinquents to give a "good impression" on personality measures (Lindzey & Goldwyn, 1954;Vane, 1954), it will be necessary to correct hostility measures for social desirability.…”

mentioning

confidence: 99%

Hostility expression among delinquents of minority and majority groups.

Swickard¹,

Spilka²

1961

Journal of Consulting Psychology

View full text Add to dashboard Cite

“…Pachatelé, u kterých teprve probíhá vyšetřování, své reakce zatím nemají přizpůso-bené vězeňskému životu, a proto mohou být více odpovídající jejich skutečnému způsobu reagování. J. R. Vane (1954) použila metodu PFT pro srovnání delikventních a nedelikventních dívek stejného věku a obdobné inteligence, které pocházely z podobného socioekonomického prostředí. Ukázalo se, že delikventní dívky vyjadřovaly menší než průměrnou tendenci k agresi směřovanou na okolí, nesoustředily se tolik na frustrující objekt, ale naopak se nastalé problémy snažily řešit.…”

Section: Použité Metodyunclassified

“…Autorka je toho názoru, že touha po vytvoření dobrého dojmu mohla být jednou z klíčových proměnných, přičemž schopnost udělat dojem není v tomto případě nikterak modifikována mírou inteligence. Na základě takové studie by bylo možné říci, že metoda PFT není pro zkoumání reakcí delikventních pachatelů vhodná, protože ti s ní dokáží poměrně snadno manipulovat (Vane, 1954). Na druhé straně jiná studie (Hornsveld et al, 2007) zaměřená na kriminalistickou minulost u psychiatrických pacientů ukazuje, že neurotismus, agresivní a nepřátelské projevy je možné zkoumat i s použitím zkrácené verze PFT metody (namísto použití 24 obrázků vykreslujících danou frustrační situaci využívá pouhých 12 obrázků).…”

unclassified

Reaktivita a tolerance k frustraci z pohledu psychologie u odsouzených pachatelů trestné činnosti

Okrouhlická¹

2017

Psychologie Pro Praxi

View full text Add to dashboard Cite

Stěžejním tématem práce je reaktivita, respektive způsob chování a projevy reakcí ve chví-lích, kdy se jedinec dostane do zátěžové situace nebo mu je zablokováno dosažení určitého cíle. Celá problematika je cílena na odsouzené pachatele trestné činnosti. V českém prostře-dí tematika reaktivity není příliš prozkoumaná oblast, přičemž znalost reakcí vězňů ve chví-lích, kdy se vyskytnou ve frustrující situaci, by mohla usnadnit následnou práci a snahu o jejich resocializaci. Cílem výzkumu bylo získat kvantitativní údaje o nejfrekventovaněj-ších reakcích u odsouzených pachatelů trestné činnosti ve chvíli, kdy je před ně postavena překážka, která blokuje dosažení cíle či uspokojení jejich potřeb. Výzkumný vzorek činilo 69 odsouzených pachatelů trestné činnosti. Ke zkoumání reaktivity následkem frustrace bylo užito Rosenzweigovy obrázkově frustrační metody. Ze čtyř stanovených hypotéz byla přijata pouze jedna, a to, že pachatelé trestné činnosti v porovnání s introagresivními a imagresivními reakcemi nejvíce užívají reakci extragresivní, tedy reakci orientovanou na vnější okolí. Článek a zjištěné statistické údaje vycházejí z diplomové práce (Okrouhlická, 2015).Klíčová slova: reaktivita, frustrace, zátěžová situace, pachatel, trestná činnost https://doi.org/10.14712/23366486.2017.8 Úvod a teoretické vymezeníKaždý z nás je ve vnímání a hodnocení frustrující situace poněkud odlišný. Zatímco pro jednoho může být konkrétní situace zcela neúnosná, druhým může být tatáž situace vnímána naopak jako rutina, která nepředstavuje pro daného jedince žádnou formu zátěže a lehce ji zvládne zpracovat a vyřešit. I přesto, že máme k dispozici přesné teoretické vymezení pojmu frustrace, je nutné mít i nadále na paměti, že každý jedinec ji může pojímat a chápat poněkud odlišně. Nejenom že problematika frustrace je široké a velmi obsáhlé téma, ale navíc je propojena s dalšími významnými aspekty (obranné mechanismy, copingové strategie aj.). Na klíčové téma reaktivity na frustraci je v této práci nahlí-ženo z hlediska trestné činnosti u odsouzených pachatelů. Odpověď na frustraci může být u každého jiná a může dosahovat jiné intenzity a rozměrů. Pokud má špatné zvládání frustrace vliv na to, že jedinec spáchá trestný čin, nabízí se otázka k zamyšlení, proč je jedna osoba frustrující situaci schopna zvládnout, zatímco jiná se dopustí až trestného činu. Nutno podotknout, že tato problematika ovšem nesouvisí pouze s frustrací samotnou, ale také s naučenými tendencemi reagování, s motivací, s intenzitou a dobou trvání překážky bránící v dosažení cíle a mnoha dalšími aspekty. Braungart-Ricker & Stifter (1996) hovoří o reaktivitě jako o individuální, somatické, endokrinní či automatické reakci, která odpovídá na podněty buď z vlastního vnitřního či vnějšího prostředí. Dennis (2006) do reaktivity zase zahrnuje schopnost reagování na nové a neznámé podněty, které tak odrážejí citlivost na potencionální hrozby, strach či nové výzvy. Termín reaktivita může zahrnovat nesčetné množství významů, avšak v této práci je pojato ze sociálně-psychologického...

show abstract

Implications of the performance of delinquent girls on the Rosenzweig Picture-Frustration Study.

Cited by 6 publications

References 1 publication

An objective instrument for measuring defense mechanisms.

An objective instrument for measuring defense mechanisms.

Hostility expression among delinquents of minority and majority groups.

Reaktivita a tolerance k frustraci z pohledu psychologie u odsouzených pachatelů trestné činnosti

Contact Info

Product

Resources

About