Starší studie prokázaly, že se objem, hmota a funkce levé (LK) a pravé komory (PK) srdeční významně liší podle toho, zda se při výpočtu těchto parametrů zahrnou svalové trámce a papilární svaly (trabeculae papillary and papillary muscle, TPM). Metody: V kohortě 101 pacientů bylo provedeno vyšetření srdce magnetickou rezonancí (cardiac magnetic resonance, CMR). Kohorta zahrnovala celkem 26 pacientů bez patologických nálezů na CMR (referenční skupina), pacienty s ischemickou kardiomyopatií (IKMP), s dilatační kardiomyopatií (DKMP) a pacienty s hypertrofi í levé komory (vždy po 25 pacientech). Parametry LK a PK se stanovovaly pomocí dříve zavedených metod: 1. metoda zahrnující TPM a 2. metoda nezahrnující TPM do objemu příslušného srdečního oddílu. Výsledky: Ve srovnání s výpočtem při zahrnutí TPM znamenalo vyloučení TPM z celkového objemu LK a PK významně menší objem na konci diastoly a systoly (end-diastolic and end-systolic volume, EDV, ESV) a hmotu myokardu, a vyšší hodnoty tepového objemu (stroke volume, SV) a ejekční frakce (EF) (p = 0.001). Podíl TPM na hmotě LK a PK byl větší u DKMP (18,4 ± 3,8 %) a IKMP (17,8 ± 3,2 %) než u referenční skupiny (15,2 ± 2,5 %; obojí p < 0,05); výsledkem byl statisticky významně větší rozdíl mezi oběma použitým metodami (1. metoda-2. metoda) při výpočtu ESV, EDV, SV, EF a hmoty myokardu u nemocných s DKMP a IKMP oproti referenční skupině. Závěr: Hodnoty parametrů LK při vyšetření srdce MR významně ovlivňuje to, zda jsou TPM považovány za součást krevního poolu LK nebo za součást hmoty LK. Aby se zabránilo chybné interpretaci výsledků vyšetření a chybným rozhodnutím, může být při dlouhodobém sledování pacientů naprosto zásadní systematické používání jedné z obou metod delineace LK.