“…3, komplexní médium obsahující maltosu a fruktosu, bylo navrženo pro detekci mléčných bakterií (Saha et al�, 1974)� V porovnání s UBA, WLD a půdou z rajčatového džusu na ní mléčné bakterie rostly rychleji a tvořily větší kolonie (Casey and Ingledew, 1981)� Půda je doporučována Evropskou pivovarskou konvencí (European Brewery Convention; EBC) k rutinním kontrolám piva a pivovarského provozu� Neobsahuje pivo a její součástí jsou maltosa a fruktosa� Není dostatečně selektivní vůči bakteriím, které nekazí pivo, současně má menší záchyt pivu škodících mléčných bakterií, a proto má spíše informativní význam (Jespersen a Jakobsen, 1996)� Médium je používáno ve srovnávacích studiích (Crumplen et al�, 1991;Suzuki et al�, 2008b;Taskila et al�, 2011)� Hsuovo Lactobacillus-Pediococcus médium (HLP-médium, HLPM) ve ztužené nebo poloztužené formě bylo navrženo pro identifikaci bakterií mléčného kvašení (Hsu et al�, 1975 Leeho multidiferenciální agar (Lee's multidifferential agar, LMDA) je živné médium, které umožňuje detekci běžných mikroorganismů vyskytujících se v prostředí pivovaru, včetně pivu škodících bakterií� Médium není plně selektivní, přídavkem aktidionu lze zabrá-nit růstu kvasinek� LMDA obsahuje bromkresolovou zeleň a uhličitan vápenatý -křídu� Ve vodě nerozpustná křída vytváří v agaru mléčný zákal, který se v případě produkce kyselin rozpustí a kolem kolonií se vytvoří zřetelné "vyčeřené zóny" způsobené vznikem octanu vá-penatého, který již je ve vodě rozpustný; při použití bromkresolové zeleně dochází k probarvení média v okolí kolonií vlivem změny pH a také k různému zbarvení kolonií v důsledku zadržování barvičky� Nastavením kultivačních podmínek lze rozlišit bakterie produkující kyseliny -kultivace za aerobních podmínek dovoluje růst octových bakterií a za anaerobních podmínek pediokoků a laktobacilů (Lee et al�, 1975)� Jednoduchým a levným médiem pro růst laktobacilů a pediokoků nacházejících se v pivovarském provoze je sacharosový agar (Sucrose agar), který však je ve své základní formě neselektivní a umož-ňuje růst i ostatních pivu škodících organismů (Boatwright a Kirsop, 1976)� Autoři uvádějí různé možnosti modifikace sacharosového agaru, např� přídavek práškové křídy a/nebo bromkresolové zeleně pro zvýšení kontrastu mezi koloniemi a agarem� Přídavek mikrobiál-ních inhibitorů (aktidion, β-fenylethanol) umožní zvýšení selektivity média pro mléčné bakterie� V roce 1978 byla půda mezi metodami doporučovanými EBC pro detekci mléčných bakterií při pivovarské kontrole� V jiných studiích je však použitelnost sacharosového agaru pro účely detekce mléčných bakterií zpochybňována -u různých druhů a kmenů byla pozorována různá schopnost utilizace sacharosy a jiných cukrů (Lawrence a Leedham, 1979)� MRS agar modifikovaný přídavkem 0,5 % maltosy (tzv� MRS+M agar) byl porovnáván s WLD, standardním MRS, UBA a LMD-agary� Půda obsahující zároveň glukosu a maltosu zachycuje větší spektrum mléčných bakterií než ostatní uvedené půdy a je také vhodnější než sacharosový agar (Lawrence a Leedham, 1979)� Půda NBB byla původně vyvinuta Backem (1980) jako základní nespecifické médium� Její složení bylo dále upraveno tak, aby poskytla rychlejší výsledky a umožnila větší záchyt pivu škodících mikroorganismů než VLB-S7 ...…”