Matoulková, D.: Striktně anaerobní bakterie v pivu a pivovarském provozu. Kvasny Prum. 54, 2008, č. 11-12, s. 338-343. Obsah kyslíku je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících mikrobiologickou stabilitu piva. Současným trendem ve vývoji plnicích technologií je snížení koncentrace kyslíku v hotovém pivu na minimální hodnoty. Pivo se tak stává prostředím, kde se mohou uplatnit striktně anaerobní bakterie, které pro svůj růst a množení vyžadují velmi nízký nebo nulový obsah kyslíku. Striktně anaerobní bakterie schopné kazit pivo nebo kontaminovat pivovarské kvasnice patří do rodů Pectinatus, Megasphaera, Zymophilus a Selenomonas. Ke zvyšování počtu případů kažení piva těmito mikroorganismy přispívá také stoupající produkce piv, která jsou více náchylná k mikrobiálnímu kažení -piva nepasterovaná, nealkoholická, nízkoalkoholická a méně chmelená. V článku je uveden přehled základních morfologických, biochemických a fyziologických vlastností této skupiny bakterií.Matoulková, D.: Strictly anaerobic bacteria in beer and in breweries. Kvasny Prum. 54, 2008, No. 11-12, p. 338-343. The content of oxygen is one of the main factors affecting microbiological stability of beer. The current trend in the development of bottling technologies therefore accentuates lowering of oxygen tension in finished beer to a minimum. Beer thus becomes a medium in which strictly anaerobic bacteria that require for their growth and proliferation very low or zero oxygen level can thrive. Strictly anaerobic bacteria capable of spoiling beer or contaminating brewer's yeast belong to the genera Pectinatus, Megasphaera, Zymophilus and Selenomonas. The increasing frequency of beer spoilage cases is also promoted by increasing production of beers that have a higher propensity to microbial spoilage -nonpasteurized, nonalcoholic, low-alcoholic and low hopped beers. A survey is presented here of basic morphological, biochemical and physiological properties of this group of bacteria.
Matoulková
ÚVODHotové pivo, jeho meziprodukty a zařízení v pivovarských provozech představují prostředí, v němž nacházejí uplatnění jak pivovarské kvasinky, používané pro výrobu piva, tak i škodlivé mikroorganismy (bakterie, plísně, divoké kvasinky), jejichž přítomnost a metabolická činnost je při výrobě piva nežádoucí. V posledních třiceti letech nabývají mezi škodlivými bakteriemi na významu striktně anaerobní bakterie, které vyžadují pro svůj růst prostředí s minimálním nebo nulovým obsahem rozpuštěného kyslíku. Stoupající počet případů kažení piva těmito bakteriemi je v přímé souvislosti s modernizací plnicích technologií, jejichž cílem je snížit obsah kyslíku v pivu na minimální hodnoty. Pivo se tak stává anaerobním prostředím vhodným pro růst a množení striktních anaerobů [1].Striktně anaerobní bakterie přizpůsobené prostředí pivovarských provozů představují skupinu čtyř bakteriálních rodů: Pectinatus, Zymophilus, Selenomonas a Megasphaera. V současné době jsou tyto rody řazeny do čeledi Acidaminococcaceae (doména Bacteria, kmen Firmicutes, třída Clostridia, řád Clo...