Jak je poměrně často zdůrazňováno centrálními bankéři (Bernanke, 2006a;Mishkin, 2008), současné nestabilní prostředí komplexních trhů, náročných na zpracování informací, vede k rostoucímu zájmu centrálních bank o investice do ekonomického vzdělání veřejnosti, s následnými přímými implikacemi pro efektivnost měnové politiky. Ve světle tohoto vývoje vyvstávají úvahy týkající se skutečných dopadů ekonomického vzdělání na tuto oblast.V souvislosti s výše zmíněným trendem se jeví jako zajímavé zkoumat, zdali ekonomické vzdělání nemůže svým vlivem zmírnit i fenomén peněžní iluze, znovu diskuto- (2009) a další. S příchodem revoluce racionálních očekávání peněžní iluze ztratila jako koncept na významu a ekonomové se snažili identifi kovat jiné faktory zodpovídající za nominální nepružnosti, (informační frikce, nepružné kontrakty atd.). Fehr a Tyran (2001) ve své experimentální studii postavené na novokeynesovských předpokladech se strategickou komplementaritou (Haltiwanger, Waldman, 1989) ale podotýkají, že peněžní iluze by rovněž neměla být opomíjena. Přestože se peněžní iluze se na první pohled může zdát z velké části na agregátní úrovni irelevantní, jejich výstupy poukazují, že i poměrně slabá peněžní iluze přítomná na individuální úrovni může posilovat nominální rigidity po plně očekávaném měnovém šoku. To je umožněno skrze tzv. nepřímé efekty peněžní iluze, generované skrze kanál strategické komplementarity, kdy subjekty mají tendenci volit suboptimální výstupy a multiplikovat tak individuální peněžní iluzi. Tento efekt projevující se na agregátní úrovni je dále umocněn v duchu se studií Akerlof a Yellen (1985), kde skoro-racionální chování subjektů je druhého řádu, ale efekt na ekonomiku je řádu prvního. Peněžní iluze tedy může významně posilovat cenové rigidity a novokeynesovské předpovědi o efektech peněz na reálnou ekonomiku.V návaznosti na výše uvedený fenomén se tato studie snaží zodpovědět na otázku, zdali ekonomické vzdělání není schopno eventuálně potlačit nepřímé efekty peněžní iluze a zeslabit tak přítomnost nominálních rigidit. Jelikož je u peněžní iluze všeobecně předpokládáno její vymizení skrze efekt vzdělanosti, lze předpokládat, že nabyté ekonomické vzdělání by mělo být schopno poskytnout jedincům takové koordinační * Tento článek vznikl za institucionální podpory NF VŠE a fi nanční podpory VŠE v Praze.
