Proměny práce školních psychologů v proinkluzivně naladěných školách

Abstract

Abstrakt: Jednou z možností, jak lze podporovat školy v jejich směřování k inkluzivnímu vzdělávání, je posilování odborného potenciálu škol skrze ustavování nových, poradensky orientovaných funkcí pedagogických pracovníků či dalších specialistů. Mezi tyto specialisty bezesporu patří i školní psychologové a naším záměrem v tomto textu je přiblížit, jak inkluzivní směřování škol proměňuje náhled školních psychologů na svou práci. Na základě empirických dat (vícečetná případová studie) ze dvou základních proinkluzivních škol popíšeme, jak školní psychologové re lektují svou práci, jak vnímají (staro)nová očekávání učitelů i vedení svých škol a jak nahlížejí vlastní roli v podpoře školy při zvládání zvyšující se diverzity žáků.Klíčová slova: inkluzivní vzdělávání, školní psycholog, školní poradenství, základní škola Navzdory tomu, že téma inkluzivního vzdělávání je již léta středem pozornosti politiků, odborné i laické veřejnosti a že existuje řada odborných publikací i příkladů dobré praxe, zůstává inkluzivní či v českém školství tzv. společné vzdělávání do jisté míry kontroverzním tématem. Prosazování ideálu inkluze ve školním prostředí totiž s sebou přináší minimálně dvě hlavní pochybnosti. První se týká výkladu a chápání samotného konceptu, tedy vyjasňování toho, jakou podobu má mít inkluzivní vzdělávání, což v reálných podmínkách, a to nejen českých základních škol, vyvolává otázku únosné či spíše reálně zvládnutelné míry diverzity žákovské populace. Důraz na individuální potřeby každého z žáků či "skupin žáků", v důsledku kterého reálně či pomyslně roste diverzita žákovské populace, mění a zřejmě i nadále bude 1 Výzkum, na jehož základě vznikl tento text, byl podpořen Grantovou agenturou MU v rámci projektu Inkluze ve škole jako interdisciplinární problém. Východiska, podmínky a strategie realizace (GA MU MUNI/M/0012/2013).

Inclusive education in the Czech Republic: A scoping review of a paradigm shift

“…School counsellors (psychologists and special education needs teachers), whose role was highlighted by the 2016 amendment to the Educational Act (Ministry of Education, Youth and Sports, 2016), were the main research foci in two studies. School psychologists' perceptions of their work and the expectations other actors have of them, and their changing role in increasingly diverse classes was explored by one study (Lazarová et al, 2017). Another focused on the competences and expected roles of special education needs teachers in inclusive schools (Němec, 2019).…”

“…The majority of the studies focused on teachers in primary schools (Felcmanová, 2016; Lazarová & Pol, 2021; Němec, 2018; Petr Šafránková & Hrbáčková, 2016; Slowík et al, 2022; Straková et al, 2019), while three studies (Pivarč, 2022; Vítečková et al, 2018; Zilcher, 2019) focused on primary school pupils. School counsellors (psychologists and special education needs teachers) were the main research focus in two studies (Lazarová et al, 2017; Němec, 2019) and part of the research sample in another two studies (Lazarová & Pol, 2021; Němec, 2020). Two studies focused on teacher assistants (Lazarová & Pol, 2021; Martin et al, 2021).…”

“…Expectations and the roles of counselling experts in schools are developing in the current context, as implementation of inclusive practices advances. Accordingly, Lazarová has focused on school psychologists, who talked about the gradual changes in their work (Lazarová et al, 2017). While diagnostics, intervention and prevention remain the core of their work, supporting good relationships and cooperation between all actors is becoming increasingly important in pro‐inclusive schools.…”

Práce školního psychologa se třídou na základních školách

“…Nedílnou součástí jeho práce by měla být také identifikace pozitivních stránek jednotlivých subjektů a řešení patologických jevů za využití pozitivní psychologie (Gajdošová, 2017). Odborníci zdůrazňují staronovou roli školního psychologa jako někoho, kdo bude podporovat pozitivní sociální klima školy i jednotlivých tříd (Gajdošová, 2017;Lazarová, Hloušková, Pol, & Trnková, 2017), spoluvytvářet pozitivní vztahy mezi všemi účastníky vzdělávacího procesu včetně zaměření na vztahy v rámci pedagogického sboru, metodicky zaštiťovat rozvoj sociálně-emocionálních kompetencí (Gajdošová, 2017) a pracovat na postupném odstraňování stigmat ze systému školy (Lazarová et al, 2017).…”

“…V souvislosti s tvrzením, že jednou z hlavních úloh školního psychologa by měla být podpora duševního zdraví všech osob zapojených do vzdělávacího procesu (Gajdošová, 2017), a zároveň s důrazem na roli školního psychologa jako někoho, kdo bude podporovat pozitivní sociální klima školy i jednotlivých tříd (Lazarová et al, 2017), jsme se rozhodli popsat nejen to, jak školní psychologové pracují s třídními kolektivy, ale také jaké metodické podpory se jim dostává a kterou využívají.…”