A lot has been written about the relationship between entrepreneurship and regional development in the past years. However, do we have conclusive empirical evidence for justification of this relationship? Policymakers expect from entrepreneurship positive impact on country's wealth and employment. Nevertheless, several scholars have argued that the impact of entrepreneurship might be even negative, especially, when the institutions are not working well. This might be a case of developing countries. According to our research, a recent empirical study that would be investigating this relationship is missing. Therefore, we utilize the dataset of 48 countries classified according to U.N. as developing for years 2000-2015 and we empirically test the relationship between the established business ownership rate (obtained from Global Entrepreneurship Monitor) and a set of country's economic indicators (Gross Domestic Product, Gross National Income, and Human Development Index). Obtained estimates support a hypothesis assuming a negative influence of entrepreneurship on regional development of developing countries (represented by GDP and GNI). Nevertheless, we failed to prove any impact of entrepreneurship on HDI. These findings have crucial implications for both policymakers and researchers. Based on this study, more efforts need to be put to better understand different forms of entrepreneurial activity in developing countries, its institutional context, and link towards regional economic development.

Standard-Nutzungsbedingungen:Die Dokumente auf EconStor dürfen zu eigenen wissenschaftlichen Zwecken und zum Privatgebrauch gespeichert und kopiert werden.Sie dürfen die Dokumente nicht für öffentliche oder kommerzielle Zwecke vervielfältigen, öffentlich ausstellen, öffentlich zugänglich machen, vertreiben oder anderweitig nutzen.Sofern die Verfasser die Dokumente unter Open-Content-Lizenzen (insbesondere CC-Lizenzen) zur Verfügung gestellt haben sollten, gelten abweichend von diesen Nutzungsbedingungen die in der dort genannten Lizenz gewährten Nutzungsrechte.

No abstract

ÚvodÚčetnictví je jedním z hlavních zdrojů finančních informací o podniku a přispívá ke snižování informační asymetrie a tedy k efektivnějšímu fungování ekonomiky. Podstatu účetnictví lze nejlépe vystihnout využitím tradičního ekonomického aparátu, neboť účetnictví není ničím jiným než ekonomickou institucí, která produkuje vzácný ekonomický statekinformace. Informace je ekonomickým statkem, neboť přináší užitečnou hodnotu a současně jsou nutné náklady k jejímu získání (Arrow, 1996). Hodnota informace se odvozuje od kvalitnějších rozhodnutí, která jsou doprovázena vyššími očekávanými užitky než v situaci, jestliže by informace při rozhodování používány nebyly (Allen, 1990). Příprava a zveřejňování účetních závěrek napomáhá ke zvýšení efektivní alokace kapitálu (Kothari aj., 2010). Účetnictví hraje důležitou roli při uzavírání i při kontrole plnění smluvních vztahů mezi poskytovateli a příjemci kapitálu prostřednictvím snížení (nenulových) transakčních a informačních nákladů (Hail aj., 2010) v prostředí nerovnoměrně rozptýlených informací (Healy a Palepu, 2001).Obvykle se rozlišují tři hlavní funkce účetního výkaznictví. První je poskytování informací uživatelům pro jejich ekonomická rozhodování, která se týkají budoucích investičních variant (tzv. funkce účetnictví pro rozhodování). Dále může účetnictví směřovat k předložení informací, které uživatelé (zejména vlastníci a věřitelé) využijí při hodnocení minulé výkonnosti podniku a správcovské funkce managementu v souladu se smluvními ujednáními (tzv. kontraktační funkce účetnictví, která úzce souvisí s problematikou tzv. morálního hazardu). V neposlední řadě může být obsah účetnictví formován snahou odlišit se od ostatních subjektů dobrovolným informováním nad rámec smluvních povinností a snížit tak budoucí náklady kapitálu podniku (tzv. signalizační funkce účetnictví, která úzce souvisí s problematikou tzv. nepříznivého výběru). Byť významná část informačních potřeb jednotlivých skupin uživatelů účetních závěrek se prolíná, není účetní výkaznictví schopno zajistit (prostřednictvím jedné jediné sady účetních výkazů) veškeré poptávané informace. Musí být proto zvolena jedna větev, která bude plnit informační úlohu pro zvolené primární uživatelské potřeby; informace pro ostatní účely buď nebudou vůbec zveřejněny v účetní závěrce, příp. budou uživatelům nabídnuty "pouze" jako doplňující součást komentáře.Článek se soustředí na první funkci účetního výkaznictví, tj. poskytování užitečných informací pro ekonomická rozhodování investorů. Užitečnostní funkce účetnictví je myšlenkovým východiskem, které aplikují jako stěžejní rozhodovací kritérium i dva nejvýznamnější tvůrci účetních standardů IASB a FASB. Příprava nových účetních pravidel se řídí předpokládaným zvýšením užitečnosti účetních informací při ekonomickém rozhodování uživatelů, které je poměřováno s očekávánými náklady na straně připravovatelů. V případě, že užitky a náklady nelze přesně vyčíslit, IASB a FASB se přiklánějí na stranu uživatelů, o čemž mj. svědčí i změněná koncepce analýzy užitků a nákladů v ...

No abstract