Indebtedness is undoubtedly one of the most significant economic problems in the countries of the EU. Despite the fact that the EU-28 have adopted criteria and measures that should regulate indebtedness, the majority of member states are not keeping up to these previously agreed rules. For many countries indebtedness has become a barrier to further development. The article’s aim is to provide an overview of the indebtedness of EU member states and to explore whether this indebtedness is linked to or even dependent on selected economic characteristics (GDP, unemployment rate and social benefits paid as a share of GDP). Data from the EU-28 countries, the Eurozone and the countries outside the Eurozone will be studied separately on the assumption that there will be differences between the countries in the Eurozone and those outside it. In the investigation of the issue only secondary data from the official statistics can be used. All the data are taken from Eurostat and then processed using the standard methods of descriptive statistics and correlation analysis. The analysis carried out showed that the average indebtedness of the EU-28 countries is higher than set by the EU criteria, and at the same time confirmed that there is a difference in debt levels between countries within and outside the Eurozone. The Eurozone countries show indebtedness that is overall higher than in countries outside the Eurozone, while at the same time they show a moderately strong linear dependence both between indebtedness and unemployment rates and between indebtedness and payments of social benefits. In the countries outside the Eurozone it was shown that while the relationship between indebtedness and the unemployment rate was weak that between indebtedness and the payment of social benefits was relatively strong.

The minimum wage was first established in the former Czech and Slovak Federative Republic in 1991. Currently the issue of minimum wage in the Czech Republic is stipulated by act number 262/2006 Coll., Labour Act. The aim of the submitted article is to identify the position of the minimum wage in the wage distribution of the entrepreneurial sector in the Czech Republic, the outline of the further development in wages with respect to average and median wages and the wages of the 1 st and 9 th deciles, as well as the outline of the development of the statutory minimum wage. Official sample survey data from the Information system on average salaries from the years 2001-2008 is used (quarterly-period frequency). This data is processed using the method of descriptive statistics. Conclusion can be reached based on an analysis of this statistical data that during the period of time in question all monitored wage categories saw wage rises. However the rise was not uniformly fast or balanced. The wages rose the most in case of the best-paid employees (9 th decile wage) and in case of the minimum wage, whereas the 1 st decile wage rose the least. The minimum wage amount was not adjusted since 1 st July 2006, so the growth in question had been recorded only between the years 2001 and 2006. The development of the calculated indices of the decile ratio can lead us to the conclusion that certain increase in wage differentiation took place, even though this process was not uniform again.

In the Czech Republic municipalities are seen, in accordance with the Constitution, as the basic element of local government; their roles, tasks and operations governed by the relevant legal regulations. Municipalities have lower powers to raise taxes and so their incomes are largely dependent on transfers from the state budget. The aim of this text is to investigate the possible dependence of indebtedness (expressed as debt per capita) on the size of the municipality (according to the number of inhabitants) and the fragmentation of local government (measured with the aid of the Herfindahl-Hirschman Index). We examined this dependence in data on the statutory cities of the Czech Republic, using the methods of correlation analysis and the chi-squared test. However on the basis of the results we can state that the only statistically significant correlations are between debt per capita and the size of the city, while all the other results were statistically insignificant. ÚvodObce v České republice jsou v souladu s čl. 99 ústavního zákona považovány za základní územně samosprávné celky, každá obec je vždy součástí vyššího územně samosprávného celku -kraje. Režim působnosti a pravomoci obcí a krajů vychází z tzv. smíšeného modelu veřejné správy (Průcha 2011, s. 23), což umožňuje vzájemnou návaznost jejich činnosti. Postavení a úkoly obcí a jejich orgánů upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), základní rámec hospodaření obcí vymezuje potom zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.Finanční hospodaření obcí se řídí příslušným ročním rozpočtem, který vychází ze střednědobého výhledu rozpočtu. Rozpočet je sestavován zpravidla jako vyrovnaný; jako schodkový ho lze schválit jen v případě, že tento schodek může být uhrazen z finančních prostředků z let minulých, smluvně zajištěnou půjčkou nebo úvěrem, výnosem z vydaných dluhopisů nebo návratnou finanční výpomocí ( § 4 zákona 250/2000 Sb.). Obce v České republice mají velmi nízkou vlastní daňovou pravomoc: samy mohou (v rámci zákona) pouze rozhodovat o dani z nemovitých věcí a o místních poplatcích. Obce jsou tedy dosti závislé na transferech ze státního rozpočtu, především na přerozdělovaném podílu sdílených daní (DPH, dani z příjmů právnických osob a dani z příjmů fyzických osob) (zákon č. 243/2000 Sb.).Kontrola hospodaření obcí probíhá jako vnitřní a vnější. Nejvyšším orgánem vnitřní kontroly je zastupitelstvo obce, vnější kontrola je povinně každý rok provedena jako přezkoumání hospodaření obce auditorem nebo krajským úřadem (dle velikosti obce). Dalším způsobem kontroly hospodaření obcí je monitoring, který provádí Ministerstvo financí ČR. To každoročně vypočítává za všechny obce soustavu informačních a monitorujících ukazatelů a výpočty vyhodnocuje. Pokud Ministerstvo financí identifikuje u některých obcí potenciální

Regions as higher territorial self-governing units were established in the Czech Republic on the basis of Constitutional Act No. 347/1997 Coll. Their territory was delimited by the territory of the listed districts. The regions show various differences in social, demographic, but naturally also economic development. The text focuses on differences in the development of wages, covering the period of 2011–2018. Wages in all regions were growing in these years, but this growth was not uniform: the lowest wages (the 1st decile wages) were growing most, the highest wages (the 9th decile wages) showed the lowest growth. Four groups (clusters) of regions were identified by the cluster analysis according to the typical development of the lowest and the highest wages. In these groups, we focused on typical factors of the wage level formation: the economic level (measured as GDP per capita), the unemployment rate and the educational level (the share of the population with basic and university education). The results of the correlation analysis showed a moderate direct relationship between the economic level and the 9th decile wages, a moderate to strong indirect dependence between the low wages of the 1st decile and the unemployment rate, but the results of the correlation analysis between the variables the educational level and wages were not very conclusive.

LAJTKEPOVÁ, E.: The minimum wage in the Czech enterprises. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2010, LVIII, No. 6, pp. 253-258 Although the statutory minimum wage is not a new category, in the Czech Republic we encounter the defi nition and regulation of a minimum wage for the fi rst time in the 1990 amendment to Act No. 65/1965 Coll., the Labour Code. The specifi c amount of the minimum wage and the conditions of its operation were then subsequently determined by government regulation in February 1991. Since that time, the value of minimum wage has been adjusted fi eenth times (the last increase was in Janu- minimum wage, enterprise, small and medium-sized enterprises (SME), labour market Dohadování (či dokonce smlouvání) o odměně za sjednanou a vykonanou práci doprovází lidstvo od nepaměti. Vyjednávání výše odměny za práci však bylo velmi dlouho spjaté s tradicemi a převlá-dajícím nábožensko-fi lozofi ckým vnímáním okolního světa, až značně později (s nástupem trž-ního mechanismu) potom s otázkou střetu nabídky a poptávky na svobodném trhu. Avšak teprve koncem 19. století, s postupným posilováním role státu i s jeho prvními intervencemi v ekonomice, lze se i na trhu práce setkat s významnými státními zásahy (nejdříve např. v podobě zákonů regulujících pracovní dobu). Jednou z nejsilnějších, mnohostranně působících státních intervencí na trhu práce je potom i stanovení minimální mzdy (zákonnou normou nebo v podobě "limitů" či omezení pro kolektivní smlouvy).Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci, kterou je zaměstnavatel povinen podle právního předpisu (se silou zákona) nebo na základě smlouvy (zpravidla kolektivní) poskytnout jako plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu. Je považována za sociálně-ekonomickou kategorii, která plní dvě základní funkce 1 : sociálně ochrannou (garance takového příjmu, který umožní pracovníkovi skromnou spotřebu na hranici ná-kladů na prostou reprodukci pracovní síly) a funkci ekonomickou (zajištění rovných podmínek konkurence mezi podniky v úrovni mezd).Zákonná minimální mzda se v ekonomické teorii vždy těšila jisté výlučné pozornosti. V posledních dvou desetiletích se ale závěry některých zahraničních empirických výzkumů dopadů minimální mzdy na trh práce a podniky se standardní ekonomickou teorií zcela neztotožňují (Card, Krueger; 1995 aj.). I když zkušenost s působením zákonné minimální mzdy i v České republice je již téměř dvace-1 V některých pramenech je zmiňována ještě funkce fi skální (zajištění garantovaného příjmu státu z osobních daní).