In recent years, both in the Czech Republic and abroad, there has been a debate about the renaissance of educational content and its intended form expressed in national curricula. From the curriculum analyses point of view, it is highly interesting to compare similar curricula created in different contexts, on the one hand, and different curricula created in similar contexts on the other hand. On the basis of the context-curriculum analysis, the curricula of England, Scotland and the Czech Republic were selected. The paper seeks to explore biology education in three National Curriculum Frameworks in the field of primary and lower secondary education. The comparative analysis is a tool for a deeper understanding the intended learning objectives as stated in the curricula. It provides an opportunity to compare different types of curricula and analyse biology content organization and the cognitive demands of the respective disciplinary knowledge, at least judging from the curriculum documents. The paper contributes to comparative curriculum research and provides the knowledge needed for the future process of curriculum review in the Czech Republic. I conclude that, while all these curricula emphasize learning outcomes and experiences, there are distinct differences between them in a stronger emphasis on the disciplinary knowledge or developing transversal competencies. It is reflected in both the learning outcomes formulation and the level of their specificity. This paper offers a contribution to the debate about the way in which particular disciplinary content is organized and taught from the perspective of a specific curriculum policy.

AbstraktDruh studie: Případová studie popisuje charakteristiky skotského kurikula všeobecného vzdělávání a vývoj za deset let od počátku kurikulární reformy.Hlavní téma: Skotské Curriculum for Excellence (CfE) je obecně považováno za modelový případ celosvětové proměny kurikulární praxe na počátku nového tisíciletí. Zdůrazněním obecných kompetencí, interdisciplinárního přístup a autonomie škol při dováření se podobá českým rámcovým vzdělávacím programům.Posloupnost výkladu: Jsou uvedena konceptuální východiska pro klasifikaci kurikula i odpovídající reformy a stručně je charakterizována metoda studie jedné země. Popisujeme vzdělávací systém Skotska, vznik nového kurikula, jeho strukturu, přijetí ve školách. Důraz klademe na vývoj kurikula a všeobecného školství od zahájení reformy a na současné diskuse i úpravy kurikulární politiky.Závěry: Skotská kurikulární reforma je odvážná a inovativní v celkových cílech, ale málo specifická v  jejich monitorování a naplňování. Současné úpravy stavějí do popředí základní gramotnosti i celkovou pohodu dětí a posilují roli externího hodnocení výsledků žáků a škol.Klíčová slova: kurikulum, Curriculum for Excellence, klíčové kompetence, kurikulární reforma, Skotsko

The study summarizes the results of more than 70 studies analyzing the impact of outdoor formal education programs on students’ knowledge, attitudes, skills, beliefs, and behavior. We found a prevailing evidence of the benefits of outdoor programs, in both an absolute sense and relative to indoor lessons. The most significant barrier to extending outdoor formal education programs we identified was the concept of outdoor education as it is perceived by school teachers and administrators. In the study, we call for a “blended” educational approach merging indoor and outdoor educational settings to maximize the impact on students.

Abstrakt: Případová studie založená na analýze dokumentů popisuje charakteristiky nového standardu pro přírodovědné vzdělávání v kontextu vzdělávacích reforem ve Spojených státech amerických.Hlavní téma: Přírodovědné standardy další generace (Next Generation Science Standards, NGSS) představují inovativní přístup k výuce přírodních věd. Zdůrazňují propojení očekávaných výstupů vzdělávání v přírodních vědách s procesy podporujícími jejich dosažení s důrazem na aktivní zkoumání přírodních jevů a na nadpředmětové kompetence. S odstupem pěti let od jejich zveřejnění jsou zajímavým případem pro studium kontextů vedoucích k vzniku kurikulárního dokumentu a hodnocení jeho vlivu na přírodovědnou výuku.Posloupnost výkladu: Uvádíme aktuální politicko-sociální kontexty a procesy vedoucí ke vzniku nových amerických standardů přírodovědného vzdělávání. Vysvětlujeme strukturu NGSS, na příkladech ukazujeme jejich obsah a porovnáváme jej s předešlými národními standardy pro přírodní vědy. Popisujeme i dosavadní poznatky o vlivu nových standardů na realizaci přírodovědného vzdělávání v USA a o překážkách pro jejich implementaci.Závěry: Americké NGSS představují ambiciózní dokument propojující požadované znalosti v oblasti přírodních věd s procesy vedoucími k jejich získávání. Při implementaci NGSS se výrazně projevuje rozdílná kvalita vzdělávání napříč jednotlivými státy federace i uvnitř nich. K většímu přijetí nových standardů bude nezbytná podpora učitelů v realizaci výuky zaměřené na aktivní zkoumání přírodních jevů a samotná vnitřní motivace učitelů takovým způsobem učit. Klíčová slova: přírodovědné vzdělávání, kurikulum, kurikulární reforma, standardy, Next Generation Science Standards, USA

No abstract