Síťování škol se v posledních letech stalo novým nástrojem správy a rozvoje vzdělávacího systému vedle dvou již zavedených forem řízení – hierarchického a tržního modelu. Zejména v Anglii zaujímá spolupráce škol centrální místo v současné vzdělávací politice. Tato single country případová studie popisuje dva hlavní typy vznikajících anglických sítí škol: sítě pro interorganizační učení mezi více a méně úspěšnými školami a sítě škol se společnými řídicímin strukturami. Typologie je doplněna ilustrativními příklady tří konkrétních sítí. V závěru článku poukazujeme na shody a rozdíly v kontextech síťování v Česku a Anglii a uvádíme poznatky o fungování sítí v době pandemie.

No abstract