European policy has seen a number of changes and innovations in the field of early childhood preschool education over the last decade, which have been reflected in various forms in the policies of individual EU countries. Within the Czech preschool policy, certain innovations and approaches have been implemented in the field of early children education, such as the introduction of compulsory preschool education before entering primary school from 2017, emphasis on inclusive education, equal conditions in education and enabling state-supported diversity in the education concepts of kindergartens. The aim of our study was to assess the influence of various preschool education systems in the Czech Republic in the context of psychological variables reflecting selected children’s outcomes which may contribute to future school achievement. The monitored variables were the attitudes, motivations and executive functions of children in the last year of preschool education. A comparison was made between the traditional preschool education program and the so-called alternative types of preschool education, such as Montessori, Waldorf and religious schools. The total sample was divided into four subgroups, namely a group of children attending traditional kindergartens (731, 84.9%), religious (65, 7.5%), Montessori (35, 4.1%), and Waldorf (30, 3.5%) kindergartens. To determine empirical data, the following research methods were used: Attitude Questionnaire, School Performance Motivation Scale, and Behavior Rating Inventory of Executive Function (BRIEF). The results of our survey show the fact that the type of kindergarten attended has a significant effect on the child’s level of school performance motivation, attitudes toward school as well as executive functions. Significant differences were found between the different types of kindergartens attended in the monitored variables.

Cílem článku je představit vnímání jinakosti dětmi na 1. stupni základní školy na základě využití podnětů z práce s příběhem v hodině českého jazyka. Příspěvek lze také vnímat jako podklad pro výukovou praxi a jako příklad toho, jak pracovat s tématy jinakosti a odlišnosti na 1. stupni základní školy. Text obsahuje výsledky výzkumného šetření realizovaného ve 12 třídách 1. stupně základních škol (3.–5. třídy). Jde o analýzu videozáznamů 12 vyučovacích hodin, verbálních projevů žáků, jejich transkriptů, a to v průběhu celé vyučovací jednotky, v níž děti pod vedením učitelky pracují s uceleným didaktickým materiálem. Dětem jsou kladeny otázky týkající se jejich nazírání na odlišnost, a to v kontextu obsahu příběhu. Text podstatou svého příběhu dává prostor pro vyjádření pocitů spojených s odlišností, vytváří podněty pro argumentaci postojů orientovaných k chování se v situaci nepřijetí okolím. Výzkumné šetření se zaměřuje na tyto otázky: jak žáci 1. stupně vnímají odlišnost, jakou mají subjektivní zkušenost s odlišností, jaké jsou jejich návrhy řešení situace v případě nepřijetí okolím, jaký je jejich pohled na druhé nepřijímající odlišnost. Vzhledem k tomu, že jde při práci s konkrétním textem i o čtení s předvídáním, je dalším analyzovaným tématem navrhované dokončení příběhu. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že žáci na 1. stupni přijímají odlišnost bez větších problémů, spíše se hůře vyrovnávají s nespravedlností. V situacích, kdy se sami setkávají s nepřijetím, výzkum naznačuje, že i přes prožívané obtíže v kolektivu žáci preferují setrvání v prostředí, které znají.

Based on a secondary analysis of data from qualitative research of unmarried parental couples, this article explores childbearing in unmarried cohabitation from the perspective of de-standardisation and individualization of family trajectories. Drawing upon a differentiation of their situation at the moment around childbirth and their actual attitudes, it distinguishes heterogeneity of views of unmarried parents on the position of an unmarried cohabitation with child in their family trajectories. Overall, the analysis identifies five dimensions of individualization of attitudes in family formation processes: (1) diversification of views on timing of entry to marriage in terms of age and length of unmarriedcohabitation, (2) an emphasis on situational barriers to entry into marriage, (3) weakening of influence of the family of orientation, (4) a consideration of views on the legal (dis)advantages of marriage, and (5) different symbolic meanings attached to marriage and unmarried cohabitation and to the status of married and unmarried partners. S O U h R N Tento článek s využitím sekundární analýzy kvalitativního výzkumu nesezdaných párů s dětmi zkoumá rodičovství v nesezdaném soužití z perspektivy destandardizace a individualizace rodinných drah. Na základě rozlišení situace a postojů nesezdaných párů v době před narozením dítěte a v současnosti identifikuje rozmanitost pohledů nesezdaných rodičovských párů na pozici nesezdaného soužití v rámci jejich rodinných drah. Analýza odhaluje pět dimenzí individualizace představ nesezdaných o procesu formování rodiny: 1) diverzifikace představ o vhodném časování vstupu do manželství s ohledem na věk i na délku soužití; 2) důraz na existenci situačních bariér vstupu do manželství; 3) oslabování vlivu původní rodiny; 4) zvažování výhod a nevýhod právního postavení manželů a nesezdaných partnerů; 5) různé vnímání symbolického významu manželství a nesezdaného soužití a postavení manželů a nesezdaných partnerů.

No abstract