No abstract

11Trofické faktory lesních půd vykazují prostorovou i časovou diferenciaci. Jejich odraz ve zdravotním stavu lesních porostů souvisí se synergickým půso-bením stresorů, které existenci lesa ovlivňují. Nejvýznamnější změny ve výživě lesních dřevin byly zaznamenány především v regionech silně zasaže-ných imisní depozicí (PURDON et al. 2004). Krušné hory (338-1 244 m n. m., +5,5 až +2,7 °C, 900 až 1 200 mm) (CULEK 1996) představují region, kde v letech 1970-1977 v důsledku imisních škod došlo k rychlému snížení lesnatosti o 23,9 %. Poslední rozsáhlé přímé poškození lesních porostů SO 2 bylo v Krušných horách pozorováno v roce 1996 na ploše více než 10 000 ha (BRIDGES et al. 2002). Tato situace byla ovlivněna i nepříznivými meteorologickými vlivy, za kterých docházelo k dlouhodobé kumulaci znečištění v hřebenové části hor. Jako poslední období výrazného celorepublikového poškození lesů lze vymezit roky 1991-1994 provázené suchou klimatickou epizodou.Odumírání lesa bylo následováno snahami o jeho rekonstrukci. Náhorní plošina Krušných hor poskytovala ideální podmínky pro aplikaci mechanizované přípravy lesních stanovišť. Při používání bagrů a buldozerů při přípravě stanovišť pro obnovu lesa byla půda skarifikována, byly obnaženy imisemi relativně nezasažené půdní horizonty a byly vytvořeny uniformní reliéfy valů. Prostředí valů umožňovalo i opakovaný rychlý postup zalesnění a aplikaci chemické meliorace (PODRÁZSKÝ et al. 2001 Efekty mechanizované přípravy půdy před zalesněním jsou různé v závislosti na konkrétních stanovištních ekologických faktorech. V celé množině sledovaných půdních vlastností byly prokázány statisticky významné rozdíly při zohlednění aspektu různé techniky mechanizované přípravy FPs i v aspektech různé lokalizace ploch. Jako ovlivnitelné pouze v závislosti na různých stanovištních pomě-rech byly obecně zjištěny měrná hmotnost, kationtová výměnná kapacita (KVK), C ox , N t , NH 4 a Ca 2+ . Jako půdní veličiny striktně ovlivněné mechanizovaným rozpracováním valů byly zjištěny především pórovitost (p), minimální vzdušná kapacita (A min ) a obsah fosforu. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly pro hodnoty pH, objemové hmotnosti, retenční vodní kapacity (RVK), maximální kapilární kapacity (MKK) a obsahu humusových látek a Mg 2+ , které mohou být výsledkem diferencovaných dopadů rozpracování valů různými mechanizačními prostředky na různých lokalitách (tab. 5-7).Rozpracováním valů došlo v rámci svrchních půd-ních horizontů k nárůstu KVK. Byl zjištěn růst půdní reakce i růst koncentrací Ca 2+ a Mg 2+ . Mechanizace se výrazně projevila ve vlivu na měrnou hmotnost. V souvislosti s jejími změnami byly na jednotlivých PP změněny i obsahy humusových látek. V závis-losti na jejich hodnotě a na stavu KVK byly zjištěny i změny v toku mineralizovaného N-NH 4 . Obecně nízké hodnoty nesorbovaného N-NH 4 znamenají, že jeho významná část je naopak vázána buď v půd-ní mikrobiální biomase (STAMSEVICH 1972)

No abstract

The accompanying Main Map shows forest vulnerability zones calculated for the Czech Republic, covering a total area of almost 79,000 km 2 . Calculating forest vulnerability zones over such a large area requires a unique approach due to its complexity. The map includes additional information on forest areas and topography. The model of forest vulnerability zones (FVZ) constitutes an alternative to existing zones of forest health hazard caused by emissions. It was created based on subjective classification of existing incidence of damage in forests. Moreover, the model of forest vulnerability zones estimates the risk of forest health degradation caused by abiotic factors.