Abstract:The paper describes the construct of teacher self-e cacy, which draws on Albert Bandura´s social-cognitive theory. Self-e cacy is de ned as teacher judgement about teacher's capacities to bring about the desired outcomes of instruction. It has been proved in many studies that high self-e cacy positively a ects pupil's motivation and learning. The process of adaptation of the Slovak version of Gibson's and Dembo´s Teacher E cacy Scale (TES) is described in detail. The wording of scale items as used in our earlier research (Gavora 2009(Gavora , 2010 has been altered to re ect the more internal/external orientation of TES dimensions rather than personal teaching e cacy/general teaching e cacy dimensions. The new version of the TES was factor-analysed to assess its construct validity, and reliability coe cients were calculated. A sample of 217 teachers in 5 regions of Slovakia lled in the TES. The data were categorized according to teachers´ years of practice, gender, and the level of school (primary/ lower secondary). The ndings are not dissimilar from those in North American and Western European studies showing that (1) an above-average level (as assessed theoretically) of perceived self-e cacy of teachers is a characteristic of the majority of in-service teachers, (2) general teaching e cacy scores are lower than those of personal teaching e cacy, (3) in-service teachers are superior to the pre-service teachers in our previous sample (Gavora, 2009(Gavora, , 2010 in terms of personal teaching e cacy but not in general teaching e cacy, and (4) likewise, female teachers are superior to male teachers in personal teaching e cacy while no statistical di erence was detected in general teaching e cacy.

Množstvo metodologických vplyvov zapríčinilo, že obsahová analýza nadobudla rôzne podoby a že jej súčasný stav je dosť komplikovaný. Cieľom tejto štúdie je opísať jej súčasné podoby opierajúc sa o zdôvodnený výber literatúry. Rôzne podoby obsahovej analýzy sú v jednotlivých kapitolkách štúdie postupne opísané podľa tzv. konštitučných komponentov. Týchto komponentov je šesť: typ analyzovaného obsahu, výskumná vzorka, hĺbka analýzy, smer postupu, druh kontroly kódovania a forma vyjadrenia výsledku výskumu. V štúdii budú podrobne charakterizované rôzne náplne týchto komponentov. Výsledkom štúdie je zistenie, aké konkrétne konfigurácie uvedených náplní existujú a v akom sú vzťahu. Celkový záver štúdie vedie k potvrdeniu, že rozdelenie obsahovej analýzy na kvantitatívnu a kvalitatívnu je nepresné, a preto nefunkčné a že lepšie je hodnotiť podobu obsahovej analýzy v konkrétnej výskumnej štúdii podľa špecifických náplní jej konštitučných komponentov.

Abstrakt: V štúdii predkladáme výskum vnímanej zdatnosti učiteľa (self-ef icacy) na vzorke slovenských učiteľov základných škôl v dvoch oblastiach: v oblasti vyučovania a v oblasti spolupráce s rodičmi. Vo výskume boli použité dva výskumné nástroje: 16 položková slovenská verzia dotazníka TES autorov Gibsonovej a Demba a 24-položkový dotazník na meranie vnímanej zdatnosti učiteľa spolupracovať s rodičmi (ZdUR), ktorý bol vyvinutý autormi tejto štúdie. Korelácia medzi ZdUR a prvou dimenziou TES bola 0,58 a medzi ZdUR a druhou dimenziou TES bola len 0,01. Učitelia základných škôl na Slovensku (n = 152) skórovali vyššie vo všetkých dimenziách ZdUR ako v dimenziách TES s výnimkou vnímanej zdatnosti angažovať rodičov do aktivít školy. Aby sa zistili diagnostické možnosti obidvoch dotazníkov, z výskumného súboru boli vybratí štyria učitelia, ktorí sa ukázali odlišní z hľadiska vnímanej zdatnosti pre vyučovanie a pre spoluprácu s rodičmi.Kľúčové slová: vnímaná zdatnosť učiteľa, vyučovanie, rodičovské zapojenie, spolupráca s rodičmi, dotazník TES, dotazník ZdUR

The paper presents findings on self-regulatory behavior in Czech adults, as measured by SRQ-CZ, an instrument originally developed by Brown et al. (1999), and on self-efficacy in learning as measured by SEQ, an instrument developed by Jakešová (2014). The two results correlated low, which indicates that SRQ-CZ measures the generic ability while the SEQ measures domain specific beliefs. As expected, the scores on positive dimensions of SRQ-CZ (Goal Orientation and Decision Making) were above the midpoint of the scale used, while in negative dimensions (Self-direction and Impulsivity Control) the scores were below the midpoint.

a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně , Fakulta humanitních studií, Ústav školní pedagogiky b Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Centrum výzkumu Redakci zasláno 27. 4. 2014 / upravená verze obdržena 13. 7. 2014 / k uveřejnění přijato 15. 7. 2014 Abstrakt: Příspěvek referuje o výzkumu motivů volby profese učitelky mateřské školy. Vzorek se skládá z 29 studentek bakalářského studia učitelství v mateřské škole na jedné moravské univerzitě. Výzkumnou metodou bylo tematické psaní o motivech, proč se studentky chtějí stát učitelkami v mateřské škole, jaké byly okolnosti jejich rozhodnutí a též o tom, jaké je jejich pojetí dítěte a dětství a koncepce činnosti učitelky mateřské školy. Tematické psaní bylo zadáno dvakrát, v prvním a třetím semestru studia. Texty byly analyzovány s cílem hledat odpovědi na výzkumné otázky. Výsledky ukazují, že rozhodnutí stát se učitelkou v mateřské škole je výsledkem předcházejících složitých interakcí mezi osobnostními charakteristikami subjektu a externími faktory, jejichž vliv však subjekt nepřijímá pasivně, ale iltruje je přes své dosavadní postoje a přesvědčení. U participantek se ukázaly dva významné osobnostní faktory -feminita a emocionalita. Pokud jde o externí determinanty, silným faktorem bylo prostředí rodiny, která poskytla příležitosti pro herní činnosti, které participantky realizovaly s dětmi, a rolové modely. Předprofesionální zkušenosti vyústily do pojetí učitelství v mateřské škole jako prodlouženého dětství. Edukační ilozo ie participantek spočívá ve třech rolích učitelky: ochranářské, průvodce dítěte z dětství do života a průvodce při vstupu do školního života.Klíčová slova: učitelka mateřské školy, rozhodnutí být učitelem, feminita, emocionalita, předprofesionální zkušenosti, koncept učitelství Rozhodnutí začít studovat na fakultě, která nabízí učitelské směry, je předpo-kladem, že se mladý člověk stane učitelem. Předpoklad se v mnohých (tedy ne všech) případech stane skutečností. Poznání motivů studentů, které je vedly k volbě učitelského studia, je důležitou informací, jež vypovídá nejen o jejich kariérním rozhodnutí, ale také o situacích, událostech a osobách, které k tomuto rozhodnutí přispěly. Přímo či nepřímo také vyjadřují vztah mladých lidí k učitelství jako povolání a vypovídají o tom, jak se tento vztah vyvíjel a for-