Introduction: Limited profile data of Cerebral Palsy (CP) patients in Indonesia leads CP to be a less-known disease. The aim of this study is to describe CP patient’s characteristics, including demographic aspect, gestation and birth history, and CP related condition in Dr. Soetomo General Hospital Surabaya, Indonesia.Methods: Cross-sectional study using medical records of CP patients in Dr. Soetomo General Hospital (Surabaya, Indonesia) Outpatient Installation for Pediatric Neurology from January 2016 to June 2018. Data processed descriptively.Results: From total 107 patients, 50 subjects met inclusion criteria. Mean age was 6.16 years old, with domination of male (3:2), live in Surabaya (56%), malnourished (24%), normal birth weight (80.9%), term age of birth (66.7%), spontaneous labor (60%), and also prenatal events as causes of Cerebral Palsy (69.5%). Pneumonia was found to be most among postnatal events leading to Cerebral Palsy (30%). Most of the type was spastic (9:1) with quadriplegic as the dominating one (64%). Congenital malformation was rarely found (38%), but co-morbidities were found in almost all sample (92%).Conclusion: Gestation and birth history of CP patients are mostly ranged normal. Prenatal etiology is found dominating as the cause of CP, therefore emendation in antenatal care (ANC) shall be considered. Analytical study about CP in Indonesia also must be improved because it is still hardly found.

Výzkum zaměřený na léčbu onemocnění COVID-19 vedl k použití hydroxychlorochinu (HCQ) jako jedné z možností léčby. Účinnost HCQ lze zvýšit jeho podáváním v kombinaci s azitromycinem (AZM). Hydroxychlorochin však může spouštět arytmie v podobě prodloužení intervalu QT. Přidání AZM k HCQ by rovněž mohlo zvýšit riziko prodloužení intervalu QT. Protože mechanismus účinku těchto látek stále není přesně znám, je naprosto nezbytné provést systematický přehled výsledků dosavadního výzkumu. Cílem předložené studie bylo porovnat incidenci prodloužení intervalu QT u pacientů s onemocněním COVID-19 léčených podáváním HCQ a pacientů s kombinací HCQ-AZM. Uspořádáním se jednalo o komparativní studii dvou samostatných skupin pacientů. Údaje byly shromažďovány z časopisů publikovaných online v období od ledna do července 2020, v nichž se srovnávala incidence prodloužení intervalu QT u pacientů s onemocněním COVID-19 léčených buď HCQ samotným, nebo kombinací HCQ-AZM; články byly následně zařazeny do systematického přehledu. Bylo nalezeno pět studií splňujících zadaná kritéria; výsledný vzorek zahrnoval 477 osob ve Francii a v USA. Údaje byly následně zpracovány formou deskriptivní a statistické analýzy. Statistická analýza se prováděla pomocí fi xního modelu s použitím poolovaných údajů. Analýza nenalezla žádný statisticky významný rozdíl ve výskytu prodloužení intervalu QT mezi skupinami pacientů s onemocněním COVID-19 léčenými podáváním buď pouze HCQ, nebo kombinací HCQ-AZM (OR 1,294; 95% CI 0,707-2,370).