No abstract

Religiozita je časovo a priestorovo podmienený kľúčový sociálny fenomén s veľkou vnútornou variabilitou. V článku sa zameriavame na výber najvýznamnejších ukazovateľov prejavov tohto javu v slovenskej spoločnosti. Prostredníctvom časových štatistických údajov s náznakmi niektorých štruktúrnych rozdielov v súčasnosti, poukazujeme na dynamiku a veľkú priestorovú diverzifikáciu konfesionálnych pomerov na Slovensku. Výrazným formujúcim faktorom boli aj politické rámce regulujúce náboženský život-vzťahy štátu a cirkví, ktorých variabilita v kontexte spoločensko-politických zmien bola nezanedbateľným determinantom vývoja religiozity a náboženského života. V analýze religiozity naznačujeme aj vnútorné aspekty religiozity meranej výberovými zisťovaniami poukazujúcich na pestrosť vnútorných prejavov viery a jej odlišnosti v porovnaní s meraním konfesionality v sčítaniach obyvateľstva.

No abstract

This contribution analyses the results of international sociological surveys that collected data in Slovakia, namely three waves of the European Values Study (EVS 1991, 1999, 2008) and two waves of the International Social Survey Programme (ISSP 1999 and ISSP 2006-2008). Focusing on the survey data the essay elucidates the concrete process of religious dynamics in post-communist Slovakia. Attention is paid to the so-called 'core of believers' as the main representative of 'traditional' religiosity, using this unique opportunity to explore the dynamics of this group within the last two decades. The author concludes that even if institutional religiosity is still far more dominant in the Slovak religious scene, the prevailing form of religiosity is of a post-traditional character.

Článek se soustředí na výzkum aktuálních podob náboženských a spirituálních identit na Slovensku po roce 1989. Autorka nejprve připomíná nejnovější teoretické přístupy sociologie náboženství. Jádro článku se věnuje rozlišení mezi rurálními a urbánními náboženskými a spirituálními identitami. Autorka konstatuje, že rurální identity zůstávají nadále lokálními, zatímco urbánní identity jsou translokální. Další část studie se zaobírá translokálním a transtemporálním charakterem městských spirituálních identit. Autorka ukazuje, že současné sociologické přístupy znovupromýšlejí kategorie jako "církevnost", "vyznání" a "konverze". S ohledem na různé formy konverze a různé formy institucionální či privátní religiozity/spirituality je načrtnuta typologie, která pracuje s experimentální, vícevrstevná, paralelní, migrativní, kompozitní a konfúzní religiozitou. V závěru je diskutována teorie modernity A. Giddense a poté se pozornost přesouvá reflexi skutečnosti, že lidé žijící v odlišných prostředích (rurálním, urbánním) mohou na totožné procesy reagovat odlišně, čímž se do hry dostávají nejnovější teorie modernity R. Ingleharta, S. N. Eisenstadta a G. Davie.