AbstraktČlánek se zabývá environmentálními prvky v současné učebnici anglického jazyka Time to talk. Cílem práce je klasifikovat v učebnici environmentální prvky ve vztahu k "Doporučeným očekávaným výstupům v environmentální výchově" a analyzovat způsob prezentace tohoto obsahu. Pomocí vybraných technik kritické analýzy diskurzu a prostřednictvím konceptu otevřených a uzavřených textů jsou popsány možnosti ideologického přenosu environmentálních sdělení a míra jejich manipulativnosti. Celkem byly analyzovány 4 texty a 19 úloh. Jedním ze závěrů analýzy je, že učebnici lze díky propojenosti s klíčovými a propojujícími tématy Doporučených očekávaných výstupů ekologické výchovy chápat jako nástroj k výuce průřezového tématu environmentální výchova. Zvláštní pozornost je věnována některým ideologickým momentům v uzavřených úlohách, kde jsou environmentální obsahy prezentovány jako nezpochybnitelná fakta, která předpokládají čtenářovu pasivní kooperaci. Klíčová slovaEnvironmentální výchova, skryté kurikulum, doporučené očekávané výstupy v environmentální výchově, učebnice anglického jazyka AbstractThe paper deals with the environmental content in an English foreign language textbook Time to Talk. The purpose of the text is to classify environmental elements in the textbook in the context of Czech curricular documents for environmental education and analyse the presentation of this content. The potential ideological message and the degree of manipulativeness of the environmental content is described by selected techniques of critical discourse analysis and the concept of open and closed text. In total 4 texts and 19 tasks are analysed. The results of the analysis imply that the textbook can be used in teaching the cross-curricular topic environmental education as it is related to the key topics of Czech curricular documents. Special attention is paid to ideological elements in closed texts where the environmental content is presented as unquestionable and presupposes the reader ś passive cooperation.

Autoři reflektují výsledky vlastního kvantitativního výzkumu z oblasti environmentální výchovy a jejího vztahu k péči o zdraví a zamýšlejí se nad validitou některých položek použitého výzkumného nástroje. Z textu příspěvku vyplývá, že případné využití metod kvalitativního výzkumu mohlo přinést kvalitnější výsledky pro pregnantnější vymezení teorie, ze které jsou odvozovány výzkumné hypotézy. Jedná se o určité přehodnocení některých vlastních postupů, zejména při konstrukci proměnných. Příspěvek ukazuje, že hlubší pilotní analýza, která využívá některé metody kvalitativního výzkumu, může odhalit výzkumníkem nepředpokládané varianty proměnných, jež mohou být zásadní pro řešení výzkumných otázek. V tomto případě se nejedná o zvažování rovnocenné komplementarity kvalitativních a kvantitativních výzkumných postupů pro účely výše zmíněného výzkumu, ale pouze o zvažování vhodnosti aplikovat některé metody kvalitativního výzkumu pro účely výzkumu kvantitativního.