Effect of exogenous factors on malt quality.

Abstract

Cílem práce bylo ověřit vliv technologií máčení, obsahu vody a délky klíčení na jakost sladu při současně prováděných změnách složení mezizrnného plynu. Cíleně prováděné změny simulují možné technologie sladování. Tak mohla být použita technologie humnového sladování s minimalizací větrání a výměny mezizrnného plynu. Dále byla použita technologie klíčení v upraveném plynném složení (ve smyslu změn koncentrace ethylenu) až k technologii nepřetržitého větrání během klíčení ječmene. Prokázalo se, že úpravou složení mezizrnného plynu lze ovlivnit jakost sladu. Nízké koncentrace přídavku ethylenu příznivě ovlivnily hodnoty relativního extraktu při 45 °C. Dále složení mezizrnného plynu ovlivnilo homogenitu a modifikaci sladu.

Malt quality during the post-harvest maturation of barley.

“…There were no significant intervarietal differences on this date. This observation corresponds with earlier findings according to which a high production of carbon dioxide indicates a high degree of malt homogeneity and modification [11,14,15]. The lowest and the highest values of oxygen consumption were recorded during the steeping and on the 3 rd day of germination, respectively The intervarietal differences were not significant while the differences observed between individual dates of sampling were statistically significant ( Fig.…”

“…1-6 Ethylene (dark green -nl/l), ethane (light green -nl/l), carbon dioxide -ul/l, oxid (light blue -%) Malt quality odrůdami. Toto zjištění je v souladu s již dříve uvedenými závěry, kdy vysoká produkce oxidu uhličitého ukazuje na vysokou homogenitu a modifikaci sladu [11,14,15]. U spotřeby kyslíku během máčení (kdy byla nejnižší) a ani při nejvyšší spotřebě kyslíku u 3. dne klíčení nebyly odrůdové rozdíly zaznamenány, ale byla zjištěna statistická prů-kaznost mezi jednotlivými odběry (obr.…”