No abstract

Příspěvek hodnotí vybrané parametry zrna a sladu nových přírůstků z Kolekce genetických zdrojů jarního ječmene, vedené v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s.r.o. v letech 2003-2005. Výsledky hodnocení 113 odrůd z diferencovaných regionů původu potvrdily nejvyšší sladovnickou jakost souboru odrůd ze západní a střední Evropy, se zaměřením na selekci materiálů s vysokým obsahem zkvasitelných látek. Rovněž poukázaly na pokrok ve šlechtění sladovnických ječmenů, dosažený v zemích severní Evropy (Švédsko a Dánsko). Některé české odrůdy, speciálně šlechtěné pro využití k výrobě tzv. českého typu piva, se vyznačovaly nižšími hodnotami dosažitelného stupně prokvašení. Zařazení odrůd s odlišným typem pluchatosti zrna a řadovosti klasu se odrazilo ve vysoké variabilitě ukazatelů modifikace zrna, barvy sladu i zákalu sladiny. Významné diference v hodnotách friability a beta-glukanů ve sladu byly zjištěny mezi pluchatými a bezpluchými odrůdami, nejvyšší hodnoty zákalu sladiny i barvy sladu byly naměřeny u německé bezpluché odrůdy Lawina. Pro naše pěstební podmínky se jako nejméně vhodné jevily odrůdy z východní Evropy (především Ruska a Lotyšska), které kromě vyššího obsahu škrobu nevynikaly žádnými požadovanými sladařskými parametry ani hospodářsky významnými vlastnostmi.

1 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Sladařský ústav Brno, Mostecká 7, 614 00 Brno / Research Institute of Brewing and Malting, PLC, Malting Institute Brno, Mostecká 7, 614 (2007)(2008)(2009), byly prováděny ve skleněných lahvích (3 800 ml) uzavřených pryžo-vou membránou. V těchto pokusech byl zkoušen vliv různé koncentrace ethylenu na kvalitativní ukazatele sladu. Vzhledem k malému objemu použitých nádob (2.000 ks obilek), však docházelo k rychlým změnám ve složení vzduchu, především k prudkému poklesu koncentrace kyslíku a nárůstu koncentrace CO 2 . U obilek pak probíhalo anaerobní dýchání s nepříznivým vlivem na kvalitu vyrobeného sladu. Úprava složení mezizrnného plynu byla dosahována použitím vhodných sorbentů [1].Naším cílem bylo navázat na předchozí výzkum a eliminovat výše uvedené nevýhody. Proto jsme se rozhodli provést experiment v mikrosladovně. Produkce ethylenu byla zajištěna jednoduchým, ale účin-ným způsobem. Využili jsme přirozené schopnosti plodů jablek produkovat ethylen. Plody byly přidány do podlísčí, a tak vytvořily požadovanou koncentraci ethylenu (200 až 300 nl.l -1 ) v ovzduší skříně mikrosladovny.  2 LITERÁRNÍ PŘEHLEDDormance je založena geneticky [2] a pokusy konané při posklizňové úpravě zrna působením vyšších či nižších teplot dormanci obilek výrazně neovlivnily [3, 4, 5]. Přesto bylo v posledních letech při sledování problematiky interakce dormance a zvýšení kvality výroby sladu ověřeno, získáno a upřesněno několik informací.V průběhu dormance, která ovlivňuje kvalitu sladu, obsah abscisové kyseliny a produkce ethylenu klesá [6]. Při procesu klíčení obilky uvolňují do prostředí oxid uhličitý za současné spotřeby kyslíku, a různé množství ethylenu a ethanu podle stupně dormance či stresových ovlivnění [1]. Tyto plyny v mezizrnném vzduchu zpětně působí na klí-čení obilek -na růst kořenů a koleoptile -střelky. Oxid uhličitý nepřímo [2007][2008][2009] were conducted in glass bottles (3 800 ml) closed with a rubber membrane. The effect of different ethylene concentrations on malt quality parameters was studied. Considering a small volume of the containers used (2,000 pcs of caryopses), air composition quickly changed, first of all sharp decrease in oxygen concentration and increase in CO 2 concentration. Respiration of caryopses was anaerobic with an unfavorable impact on the quality of produced malt. The inter-grain gas composition was adjusted with appropriate sorbents [1].The aim of this study was to continue in previous research and eliminate disadvantages stated above. Therefore we decided to carry out the experiment in a micromalting house. Ethylene production was ensured by a simple but effective manner. We used the natural ability of apples to produce ethylene. Added fruits formed the required concentration of ethylene (200 to 300 nl.l -1 ) in the air of maicromalting box.  2 SURVEY OF LITERATUREDormancy is of genetic nature [2] and it was not markedly influenced by higher of lower temperatures used in the course of experiments with post-harvest treatment of kernel...

 1 ÚVOD Rok 2009 byl z hlediska vývoje počasí velmi proměnlivý. Můžeme ho charakterizovat jako rok s opožděným nástupem jara, s krátkým a suchým jarem. Měsíce červen a červenec byly srážkově bohaté, v poslední dekádě měsíce července nastalo suché letní počasí, které umožnilo bezproblémovou sklizeň obilovin. Závěr léta byl velmi suchý. Léto bylo dlouhé a až koncem první říjnové dekády se ochladilo. V tab.1 jsou přehledně uvedeny základní informace o ročnících 1991 až 2009 z pohledu pěstitele a sladaře. Významné a základní údaje ke každému ročníku jsou i na doplňujících obr. 1-4. Citované obrázky a tabulka ukazují na významné meziroční kolísání údajů z pěstování ječmene, významné rozdíly v kvalitě ječmene v ročnících sk

Cílem práce bylo ověřit vliv technologií máčení, obsahu vody a délky klíčení na jakost sladu při současně prováděných změnách složení mezizrnného plynu. Cíleně prováděné změny simulují možné technologie sladování. Tak mohla být použita technologie humnového sladování s minimalizací větrání a výměny mezizrnného plynu. Dále byla použita technologie klíčení v upraveném plynném složení (ve smyslu změn koncentrace ethylenu) až k technologii nepřetržitého větrání během klíčení ječmene. Prokázalo se, že úpravou složení mezizrnného plynu lze ovlivnit jakost sladu. Nízké koncentrace přídavku ethylenu příznivě ovlivnily hodnoty relativního extraktu při 45 °C. Dále složení mezizrnného plynu ovlivnilo homogenitu a modifikaci sladu.