Prediction of gushing in 15 grain samples of spring barley and gushing in malt were determined. Deoxynivalenol content, ergosterol concentration, activity of 1,3-β-glucanase and chitinase and oxalate content were measured in these samples.Zero gushing potential was found in all barley samples. Gushing in malt varied from 4-39 ml. Deoxynivalenol concentration was at a very low level in all studied samples. Activity of stress-induced proteins was higher in malts from the locality Domanínek. Oxalate content presumably did not affect gushing formation in malt.
Běláková
1 ÚVODGushing je jev, který je pozorovaný u mnoha sycených nápojů včetně piva, kdy při otevření obalu dojde k masivnímu přepěnění ná-poje. Podstatou gushingu je okamžité uvolnění oxidu uhličitého po otevření láhve (Shokribousjein, et al., 2011; Basařová, et al., 2010). Přepěňování piva souvisí s tvorbou látek vznikajících při napadení obilky ječmene mikroskopickými vláknitými houbami. Jedná se o tzv. primární gushing. K těmto látkám patří hydrofobiny. Jedná se o extracelulární povrchově aktivní proteiny, které jsou produková-ny dimorfními kvasinkami a vláknitými houbami. Tyto vláknité houby, které produkují hydrofobiny, mohou také produkovat mykotoxiny (Sarlin, et al., 2005;Shokribousjein, et al., 2011).Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity mikroskopických vláknitých hub, pro které se vžil název plísně (Žabka; Jegorov, 2002). V klimatických podmínkách mírného pásu jsou nejrozšířenější mykotoxiny produkované vláknitými houbami rodu Fusarium -fusariové mykotoxiny. Tyto tzv. "polní mykotoxiny" poškozují zrna i jiné rostlinné tkáně v předsklizňovém období. Za příznivých podmínek však mohou růst také v průběhu skladování. Z fusariových mykotoxinů mají v pivovarství význam zejména trichothecenové mykotoxiny. K nejčas-těji se vyskytujícím trichothecenovým mykotoxinům řadíme deoxynivalenol (DON) (Velíšek, 2002). Produkce DONu v průběhu sladová-ní kolísá a pravděpodobně závisí na poškození obilek, na odrůdě ječmene i na technologických podmínkách sladování (Havlová, et al., 2003).Indikátorem mikrobiální kontaminace může být přítomnost ergosterolu, který vzniká metabolickou činností mikromycetů. Ergosterol je jedním z nejvýznamnějších sterolů mikroskopických vláknitých hub, protože je složkou jejich buněčné stěny (Jedličková, et al., 2008).Při napadení rostliny patogenem vznikají specifické obranné proteiny, které mají schopnost inhibovat růst hub. Z hlediska problematiky gushingu se jedná o významnou skupinu, která je značně početná a různorodá. Mezi představitele této skupiny patří enzymy chitinasa a 1,3-β-glukanasa, které dokážou hydrolyzovat buněčnou stěnu patogenů a přitom produkovat elicitory dalších obranných reakcí (Heř-