Abstract:The primary aim of the paper is an analysis of the relationships between growth, innovation and subsidies based on a large fi rm-level data set in the period [2004][2005][2006][2007]. The novelty of the approach lies in linking data from fi nancial statements with data from innovation surveys of the Czech Statistical. Innovation activities of fi rms are modelled as a four stage model (CDM) which allows studying several interrelated questions while controlling for simultaneity and for causality problem. In the fi rst two stages determinants of decision to innovate and consequent innovation investment are separated. In the third stage innovation input (R&D investment) is linked to innovation output, and fi nally, in the fourth stage it is determined how the productivity of fi rm is related to its innovation activities.Our analysis proved that innovation input signifi cantly increases innovation output, with increasing fi rm´s size, however, ceteris paribus, the innovation output is decreasing. This means that bigger fi rms are less effi cient in transforming the innovation input into output. More importantly, our analysis shows that access to subsidies has signifi cant, yet negative infl uence on innovation output. This result may throw a shadow on the effi ciency of supported fi rms and have some implications for competition policy.

ÚvodEkonomové se shodnou na tom, že zdrojem značné části ekonomického růstu jsou nové technologie. Solow (1957) na základě exogenního modelu růstu odhadl, že 80 % růstu produktivity ve zpracovatelském průmyslu USA v období 1909-1949 lze přičíst na vrub technologického pokroku. Pozdější studie sice tento odhad poněkud snížily -např. Denison (1985) odhadl, že 68 % růstu produktivity práce pochází z technologického pokroku, 34 % ze zvýšení vzdělanosti pracovní síly, 22 % z širšího využití úspor z rozsahu a 13 % z růstu intensity kapitálu.2 Odlišnosti v odhadech však nemění nic na poznání, že technologický pokrok má pro ekonomický růst zásadní význam.Méně shody panuje mezi ekonomy v otázce, jaká tržní struktura stimuluje fi rmy, aby investovaly do risikových výzkumných a vývojových aktivit, aby zaměstná-valy vzdělanou pracovní sílu, vědce a výzkumníky, aby inovovaly? 3 V ekonomické literatuře se lze setkat se dvěma tradičními teoriemi v oblasti vztahu tržní struktury a inovací: J. Schumpeter (1942) byl přesvědčen, že inovace vznikají v koncentrovaných tržních strukturách, a že motory technologického pokroku jsou velké monopolní podniky. Byl fascinován velkými korporacemi a dokonalou konkurenci považoval nejen za nemožnou ale pro pokrok i za škodlivou. K. Arrow (1962) naopak poukazoval na nízkou motivaci monopolu k inovacím a na to, že jelikož v podmínkách konkurence fi rmy nemají monopolní zisk, jsou motivovány k inovacím, aby tento monopolní zisk získaly. Obě teorie byly později rozvíjeny řadou teoretických modelů, které se odlišují jak v předpokladech, tak v predikcích. V současnosti vzniká ve snaze najít obecnější teorii pobídek pro inovace další skupina modelů, v nichž hraje roli asymetrie informací v hierarchii "pán-správce" (blíže viz např. Gilbert, 2006). Paralelně byl vztah velikosti fi rmy a inovační aktivity prověřována četnými empirickými studiemi na konkrétních podnikových datech. Aghion a Tirole (1994) nazývají tento vztah druhou nejtestovanější hypotézou v oblasti organizace odvětví hned po testování hypotézy vztahu mezi zisky a velikostí fi rmy. V České republice byla dosud v publikacích týkajících se inovací používána pouze agregovaná data 1 Příspěvek byl zpracován s podporou MŠMT projektu výzkumu a vývoje "Dynamické trhy a výkonnost podniků" OC 10062 v rámci programu COST a grantu IGA F5/21/2010 "Inovace, tržní struktura a růst produktivity". Můj velký dík patří M. Vokounovi za asistenci při analýze dat a K. Jandovi za cenné připomínky.2 Suma není 100 %, protože Denison počítá i s negativními vlivy -např. zkrácení pracovní doby (-25 %) nebo efekt vládní regulace (-4 %).3 V článku používám termíny "technologický pokrok", "výzkum a vývoj" (R&D) a "inovace" jako o synonyma a mám na mysli "hledání a objevování, vývoj a zlepšení, zavedení a obchodní využití nového procesu, výrobku a organizačních struktur a procedur". (Jorde a Teece, 1990).

No abstract

No abstract

Nation-wide firm-level data are used for the time series and cross-section analysis of foreign direct investment in manufacturing on 2digit and 3digit industries. Dynamics of foreign investment enterprises (FIEs) are computed for the period 1993-1996. The performance of FIEs is compared with the domestic enterprises. Related policy issues ere discussed. <p>Although the share of foreign investment enterprises in the total manufacturing output doubled during the period 1993-96, with 23 % remains relatively low in comparison with Hungary where the respective share in output reached 67 % by 1996. Foreign penetration via equity ownership is low in the industries with excess capacities end need for extensive restructuring such as steel industry or large machinery, chemicals, coke end refinery. Allocation pattern of FIEs differs from domestic enterprises. Foreign investment is more specialised and concentrated than domestic enterprises.